„ A jak jste pochodili dnes vy dva ? „

„ Bojím se, že jsme se moc nevytáhli, pane." Řekl Ma Žung zklamaně." Budeme se muset tady s kamarádem učit tohle řemeslo, abych tak řekl, od píky."

„ Já sám se musím učit, „ podotkl soudce s lehkým úsměvem. „ tak co jste zažili ? „

Nejdříve mu Ma Žung vylíčil, , co jim řekl hospodský z hospody Devíti květů o Tchangovi a jeho pomocníkovi Fan Čungovi. Když domluvil soudce zavrtěl hlavou -

„ Nemohu přijít na to, co s tím Changem je. Ten člověk je ve strašném stavu. Domnívá se, že viděl ducha mrtvého náčelníka a zřejmě to s ním hrozně otřáslo. Ale nemohu se zbavit podezření, že je v tom ještě něco jiného – ten chlap mi jde na nervy. Jakmile jsme po večeři dopili čaj, hned jsem ho poslal domů."

Pokud jde o Fang Čunga, nemůžeme slovům hostinského přikládat velkou váhu. Tihle lidé bývají proti soudu často zaujatí. Nevidí rádi, když kontrolujeme ceny rýže, vymáháme daň z kořalky, atakdále. Uděláme si o něm vlastní názor, až se vrátí."

Soudce si několikrát lokl čaje a pak pokračoval.

„ Mimochodem - Tchang mi řekl, že se po okolí skutečně potuluje tygr - lidožrout. Před týdnem prý rozsápal nějakého rolníka. Jakmile trochu pokročíme ve vyšetřování vraždy, měli byste se vy dva pokusit tu šelmu dostat."

„ To je práce, jaká nám sedí, pane! „ řekl Ma Žung horlivě.

Po chvíli ale zase schlípl. Vylíčil soudci vražedný útok, jehož byli svědky , jak se domnívali, na břehu kanálu.

Na soudci bylo vidět, že v něm jejich zážitek vzbudil obavy. Řekl –

„doufejme jen, že vás takhle ošálila mlha.Nerad bych tu teď měl na krku druhou vraždu. Jděte tam zítra ráno znovu a pokuste se od místních lidí něco vyzvědět. A uvidíme, jestli třeba také někdo nebude pohřešován. Možná pro to, co jste viděli, existuje nějaké racionální vysvětlení."