V minulosti jsme v první části příspěvku o tibetském kraji Lin Zhi napsali, že vlivem indického monzunu je v kraji Lin Zhi mírné podnebí, velké dešťové srážky a dobře zachovaná nedohledná džungle. Zde žijí různí vzácní ptáci a zvířata a rostou řídce se vyskytující rostliny. Čínská vláda zde do roku 1997 založila 6 rezervací divokých zvířat a rostlin.

Hlavním městem kraje Lin Zhi je městečko Jie Ji. Dnešní Jie Ji se stalo průmyslovým městečkem. Podle statistických údajů z roku 1997 rozloha městečka činila přes 10 čtverečních kilometrů a počet obyvatel více než 30 tisíc. Ve městečku bylo vybudováno více než 10 závodů, hydroelektrárna, vodárna a mnoho hezkých obytných čtvrtí. Obyvatelů v tomto městečku jsou hrdí na to, že mají nejen základní a střední školy, ale dokonce i vysokou školu, tj. Tibetský zemědělský a živočišný institut.

V minulosti se v Tibetu nepěstoval čaj, který Tibeťané hodně pí, a dovážel se sem z jiných provincií. Na začátku 60. let za pomoci agronomů z národnosti Han se v kraji Lin Zhi podařilo pěstovat čajovníky. Dnes v kraji je všude vidět čajové plantáže.

V roce 1996 obyvatelé ve střediskové vesnici Mi Rui sklidili bohatou úrodu při první zkušební výrobě tabáku. Tento výsledek změnil situaci, kdy v Tibetu nikdy nebyl pěstován tabák. Podle statistik, průměrný hektarový výnos této plodiny přesáhl 1700 kilogramů. Tehdy více než 200 rolnických usedlostí pěstovalo tabák na 6 hektarech. Ústpěšné zkušební pěstování ukázalo místním rolníkům důležitost vědy a techniky.

Současně s rozvojem průmyslu a zemědělství zaznamenala také kulturní výstavba v Lin Zhi očividný pokrok. V současné době fungují ve všech vesnicích v tomto kraji zábavní střediska a knihovny. Na polích a pastvinách lidé jeden druhému pomahají. Značně se zmenšil výskyt činů, při kterých byly poškozovány kabely z optických vláken, zelené plochy a další veřejné vybavení. Zde se také rozvíjela akce, podporující děti, která opustily školní lavice z finančního důvodu. Jen v roce 1997 na ně přispěli studenti, žáci, vojásci, úředníci a další obyvatelé v kraji Lin Zhi částkou jednoho miliónu 300 tisíc čínských jüanů.

V roce 2000 zástupce ředitele Správy cestovního ruchu Tibetské autonomní oblasti Zhang Wansheng informoval, že se velké údolí Yia Lu Zang Bu možná stane novou ekologickou turistickou atrakcí. Toto údolí se táhne čtyřmi okresy, tj. Mi Lin, Lin Zhi, Bo Mi a Mo Tuo v kraji Lin Zhi. Jeho celková délka činí 496 km a průměrná hloubka více než 5000 m. Ve srovnání se zahraničními údolími je toto údolí nejhlubší, nejužší a nejdelší a jeho krása je ojedinělá. Guinnessova kniha světových rekordů oficiálně szařadila údolí mezi „světové nej-„ už v lednu 1994.

Podél velkého údolí Yia Lu Zang Bu je svérazné přírodní prostředí a atrakce lidové tvořivosti, kde se soustřeďují předměty geologie, geomorfologie, hydrologie, atmosférické fyziky, pedologie, botaniky, zoologie a vědy o životním prostředí, proto je zde vzácná krajina pro ekologickou turistiku. Jak bylo oznámeno, Tibetská autonomní oblast zařadila využívání turistických zdrojů údolí Yia Lu Zang Bu mezi položky připojené k velkému rozvoji západní Číny.