Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2005-05-10 20:07:36    
Potíže čínských vědců při umělém rozmnožování čínských jesetrů

cri
Čínští zoologové jsou stále zneklidněni umělým rozmnožováním ohrožovaného druhu – čínského jesetra. Tři generace vědců vynakládaly více než 30leté úsilí k vyřešení této otázky, ale dosud se jim to nepodařilo. Za kritické situace neustálého poklesu počtu divokých jesetrů v Číně, výzkumníci nedávno odstartovali významný vědecko-výzkumný program, podle kterého do tří až čtyř let vyřeší tuto těžkou otázku, která mnoho let trápí čínské biologické kruhy. V dnešní relaci vás seznámím s touto otázkou.

Čínský jeseter je v Číně ojedinělý a je nejvzácnější z jesetrů. Existoval na zeměkouli už před 150 miliony lety, tedy v geologickém období křídy, kdy dinosauři ovládly zeměkouli. Jako jeden z nejstarobylejších druhů obratlovců na světě je čínský jeseter považován za „živou zkamenělinu" a „bambusovou pandu ve vodě". Dospělý čínský jeseter je obvykle 4 metry dlouhý a váží tisíc kilo. Dožívá se více než sta let.

Tyto ryby žijí v moři. Každý rok na podzim se však vracejí na horní tok největší čínské řeky Jang-c´ klást jikry. Cesta jejich návratu je několik tisíc kilometrů dlouhá. Potěry se po vylíhnutí zase vracely do moře. Tento návrat trval asi půl roku. Asi po 18 letech, až vyrostou, znovu se vydávají na cestu do ústí řeky Jang-c´ a odtud pokračují v cestě „domů." Ale od druhé poloviny minulého století se vyskytly v řece Jang-c´ faktory, které vážně ovlivňují linii jejich návratu a prostor jejich rozmnožování, jako je nadměrný lov, znečištění životního prostředí v povodí této řeky a intenzivní výstavba vodohospodářských projektů. Takže se počet čínských jesetrů rapidně snižoval a ryby stojí před nebezpečím záhuby.

Obecně řečeno, umělé rozmnožování představuje nejlepší cestu k záchraně ohrožených druhů divokých zvířat. Proto čínští zoologové začali v 70. letech minulého století výzkum techniky umělého rozmnožování čínského jesetra. Ředitel ústavu vodních výrobků řeky Jang-c´ při Čínském institutu vodních výrobků doktor Wei Qiwei však informuje:

„Vynakládali jsme více než 30leté úsilí k čistému umělému rozmnožování čínského jesetra, ale dosud jsme nedosáhli průlomu."

Doktor Wei Qiwei vysvětlil, že v biologii se potomci divokých zvířat, kteří byli rozmnoženi za umělých podmínek, nazývají „první generací", která představuje první krok umělého rozmnožování. Ale pro zdar umělého rozmnožování je třeba realizace druhé generace, která vznikne za umělých podmínek na základě první generace. Jinak umělé rozmnožování by bylo omezováno stavem existence divokých zvířat a nemohlo by skutečně hrát úlohu pokračování organismů. Pan Wei Qiwei dále říká:

„Teď rozmnožujeme takové ryby stále pomocí lovených divokých, zatím to však nemůžeme dělat na základě ryb, které byly uměle rozmnoženy. Tzv. čisté umělé rozmnožování však vyžaduje samice a samce, kteří vyrostly za umělých podmínek."

Jak bylo oznámeno, v naší zemi je už zralá technika rozmnožování první generace čínských jesetrů ve sladké vodě. Hlavním úkolem vědců je nyní překonat technické potíže v rozmnožování druhé generace. Výzkumný cíl je velmi jasný, přesto čínští výzkumníci nedospěli k tomu, aby dozrály čínští jesetři, kteří rostli za umělých podmínek, i když vědci zkusili různé metody.