V Lhase, hlavním městě čínské Tibetské autonomní oblasti, bylo v říjnu r. 1998 uspořádáno první slavnostní udělení ceny „Han Shuliho kulturního fondu". Tento fond sleduje cíl podporovat tvořivou praxi tibetských mladých malířů. Han Shuli je předseda Společnosti tibetských malířů. Tibetští malíři ho označili „člověkem, který se věnuje tibetskému umění".

Panu Han Shulimu je letos 56 let a narodil se v Pekingu. Na konci 60. let pracoval ve státním statku v severovýchodní Číně a podílel se v exploataci ladem ležící půdy. Tam začal malovat a postupně se stával známým v zemi. Pan Han Shuli se však domnívá, že jeho umělecký život oficiálně začal ale po vstupu do Tibetu.

Řekl: „Poté, co jsem vrhl do náručí Tibetu, došlo v mém životě k velké přeměně. V uplynulých 31 letech tibetský lid pečoval o mě a také mě vychovával. Z tibetské kultury jsem absorboval uměleckou výživu."

V říjnu 1973 pan Han Shuli poprvé přijel do Lhasy. Překrásná náhorní plošina Qinghai – Tibet (Čchingchaj – Tibet) a bohatá tibetská kultura pana Han Shuliho hluboce dojímaly, proto se odhodlal pracovat v Tibetu. Své přání splnil a byl zaměstnán v Tibetském výstavišti, kde pokračoval v malířské tvorbě. Každý rok odjížděl do různých kout Tibetu na studium tvoreb lidového umění. Tibetské národní umění, jako je architektura klášterů, nástěnné malby a řazby, ho velice přitahuje a inspiruje k výtvoru. V letech 1973 až 1979 byla první kampaň jeho tvořivé práce. V těchto 6 letech vytvořil spoustu děl, která byla uveřejněna v domácích i zahraničních novinách a časopisech. V roce 1979 dokončil velkou nástěnnou malbu „Svít na Hymalaji" pro palác Lidu v Pekingu.

V roce 1980 pan Han Shuli vstoupil jako aspirant do čínského Ústředního institutu výtvarného umění.

V roce 1981 splnil obrázkovou knihu pod titulem: „Bangjin Meiduo". Tato kniha obsahuje 47 obrazů, vytvořených na základě starobylé tibetské pohádky, a odráží útrpení tibetské národnosti a její touhu po štěstí a vítězství krásu nad zlem. Obrázková kniha „Bangjin Meiduo" v roce 1984 získala Zlatou medaili na 6. celostátní výstavě výtvarného umění. Potom byla mnohokrát vystavována v zahraničí a v roce 1984 ve Švýcarsku na prvním Světovém festivalu obrázkových knih získala zvláštní čestnou cenu.

Po skončení studia pan Han Shuli měl možnost pracovat jako učitel v nejlepším čínském institutu výtvarného umění a nebo studovat v zahraničí. Han se však domníval, že by ztratil pohon k umělecké tvorbě, kdyby opustil Tibet. Bez Tibetu by se jeho umění stalo řekou bez pramene a stromem bez kořenu. Zřekl se života ve velkoměstě a vrátil se do Tibetu.

Han Shuli řekl: „Miluji Tibet, miluji tibetské krajany. Těší mě, že moje umělecká díla Tibeťané uznají."