V uplynulých tisíci letech se stále moc nezměnily charakteristické rysy tibetských písní, tj. prostota a primitivnost. Po 80. letech tohoto století, zejména v posledních letech, se urychluje rozvoj tibetské společnosti, ekonomiky a kultury a zintenzivňuje výměna Tibetu se vnějším světem, takže do tibetských národních písní postupně proníká pop-music a rock and roll, které se popularizují ve vnitrozemí Číny, a objevily se v Tibetu četné moderní národní písně.

Korespondent Čínského rozhlasu pro zahraničí se zde setkal se zpěvákem Souboru tradiční Tibetské opery Tibetské autonomní oblasti panem Jiayang Zaxim, který je proslulý populárními písněmi. Jeho otec pochází z národa Chan a jeho matka je Tibeťanka. Pan Jiayang Zaxi absolvoval obor divadelních her a obor vokální hudby v největším čínském městě Šanghaji a vrátil se do Tibetu. V roce 1985 založil první elektronický orchestr v Tibetu a začal pokus o vytvoření tibetského pop-music. Tím je velmi fascionován. Říká:

„Po absolvování školy jsem sbíral mnoho tibetských národních písní. Zkusil jsem je přepracovat, zpívat způsobem pop-music a používat doprovod elektronických hudebních nástrojů. Obecenstvo můj pokus přijal a velmi vítá."

Pan Jiayang Zaxi zároveň se vyslovil, že populární písně jenom obohatily kulturní život Tibeťanů a nijak nezmění starobylé tibetské národní písně a tibetskou operu, které se zakořenily v srdcích lidových mas.

Ve srovnání s původními lidovými písněmi došlo u moderních tibetských národních písní k změně jenom jeho doprovodu a způsobu zpívání, témata těchto písní však zůstávají tradiční, tedy zejména óda odomově, matce a Tibetu. Přitom se zachovává tradiční melodie.

Soubor tradiční Tibetské opery Tibetské autonomní oblasti má zájezdy do zemědělských a pastvinářských oblastí, kde obvykle dopoledne vystupuje s tradiční tibetskou operou a odpoledne modeními písněmi a tanci. Skoro polovina diváků má rada moderní písně a tance. Jedna 20letá diváčka korespondentovi říká:

„Nás, mladé lidi v takovém věku více zajímají odpolední písně a tance i elektronická muzika. Starší lidé mají radi dopolední operu."

K modernizaci tibetských národních písní profesor umělecké fakulty Tibetské univerzity Gengdui vyslovil pochopení, ale také obavu. Říká:

„Reforma tibetských národních písní představuje nevyhnutelný trend, protože hudba jednoho národa musí se rozvíjet s vývojem společnosti. Ovšem tento rozvoj musí zakládat na hlubokém poznání tuzemské kultury. Před dokonalým výzkumem hudby svého národa slepě sledovat nějakoutendenci, což není dobrá věc a jen umožní, aby ztrátily se vlastní charaktery."