Nepoctiví výrobci a obchodníci vyprodukují falešný chrysopras hlavně dvěma způsoby, jednak použitím falešné suroviny, která má barvu zelenou ale nečistotu a nízkou tvrdost, nebo změnit barvu nízko kvalitního chrysoprasu v zelenou. V prvním případě se dá zjistit buď škrábnutím na povrchu předmětu obyčejným nožem, který pravý chrysopras nepoškozuje, a nebo kontrolou pomocí lupy, která může objevit nečistotu a bubliny v předmětu. Pokud jde o druhý případ, tedy obarvení, tam je už posudek těžší.

Paní Liu Yan, pracovnice marketinkového oddělení Čínské společnosti šperků Heng Xin s ručením omezeným, informovala, že v odvětví šperků se chrysopras dělí na tři třídy, tedy A. B. C.

„Třída A (áčka) znamená šperk zpracovaný z přirozeného chrysoprasu; třída B (béčka) znamená výrobek, který byl vyroben z nekvalitního chrysoprasu po dlouhém namáčení v silné kyselině, čímž se jeho struktura změnila a odstranila se od něj nečistota, a potom do předmětu přidání klihu, který zvýšil jeho průzračnost; třida C (céčka) znamená šperk s umělou zelenou barvou. Podvodníci vyprali nekvalitní chrysopras kyselinou, přidávali do něj klih, obarvili jej a tím klamali zákazníky, kteří chrysopras dobře neznají."

Podle odborníků, testování u tříd B a C, které nebyly vyrobeny pokročilou technikou, není těžké. Stačí k tomu lupa, která 10-násobně zvětšuje. A to proto, že chrysopras se skládá z mnoha nerostných zrní ve tvaru zrnka, vlakna a delšího i krátšího sloupku, která jsou řazena mozaikově. Taková struktura je důležitou bází zjištění pravého chrysoprasu, které používají odborníci při posuzování svýma očima. Pod lupou se dá jasně vidět, že struktura uměle zpracovaného chrysoprasu je porušena a mezi nerostnými zrními jsou doplněny pryskyřice a barva.

Ale se stoupáním poptávky na trhu jsou prostředky podvodníků stále pokročilejší, dokonce surovinu obarvili raselovými paprsky. Takže falešný výrobek se těžce zjišťuje jenom očima a zkušenostmi pracovníků, kteří musí používat vědecko-technických přístrojů.

Pan Zhang Yingjun je vědecký pracovník Čínského geologického muzea v Pekingu. Má zkušenosti z více než 20leté práce. Seznámil korespondenta s jedním z přístrojů, který je nejjednodušší. Říká:

„Mezi takové přístroje patří dichroskop. Když dáme výrobek pod něj a pozorujeme jej přes čočku, pak vidíme, že obarvený chrysopras bude hnědý a pravý zelený zůstává stejný. K testování používáme ještě mnoho jiných přístrojů."

Nyní je v celé Číně přes 60 institucí pro testování nefritů. Mají speciální laboratoře s přístroji a mohou vydávat úřední potvrzení. Kromě toho příslušné čínské orgány pořádají přednášky k popularizaci znalostí o nefritu a poskytují spotřebitelům bezplatný posudek a poradenství. Odborníci upozornili, že při koupi chrysoprasu a jiných druhů nefritu by zákazníci neměli posuzovat jenom svými zkušenostmi a zrakem, nýbrž se obratit k odborným institucím, čímž se snižuje riziko.