Redaktorka: Jak se bulharistka octne v Číně?

"Nastěhuje se do jedné bytovky se sinoložkou, s kteropu vlivem okolností skamarádí. A ta kamarádka mně sem pozvala. Takže moje sousedka je sinolog."

Redaktorka: Co všechno jste už stihla vidět?

"Tak zatím základní obhlídka místa, kde bydlíme. Včera jsem navštívila Letní palác, což v člověku vyvoláva představu, že je to palácový komplex. Je to však jeden obrovský park s jezerem a tam jsou různě v tom čínském stylu zasazeny altánky, svatyňky. Je to takové krásní oddechové místo císařů. Pak jsme prošli nějaké základní tržiště, typické pro Čínu nebo pro Peking. Dneska jsem byla ve dvou svatyních, jak jsem byla poučena jedna byla buddhistická a druhá konfuciánska. To byl nádherný zážitek."

Redaktorka: Jakým způsobem se přesouváte.

„Městskou dopravou, takže metro a autobus."

Redaktorka: Jsme v nejlidnatější zemi světa, jaký z toho máte pocit ...?

„Vzhledem k tomu, že jsem bulharistka, tak mně to ani koc nepřekvapilo. Tím nechci říct, že Sofia je něco podobného, ale ten ruch, který je značně odlišný od našeho. Když to srovnávam, tak to srovnávam s Balkánem. Takže jsem byla na toto prostředí trošku připravena. Ale srovnat se to s ničím nedá, to je pravda.

Redaktorka: Vy jste v Číně jenom krátce, ale prý už jste si stihla pořídit čínské jméno ...?

„Zatoužila jsem mít takové to typické čínské razítko s čínským přepisem mého jména. Hodně se tady všude prodávají. A tak mi devčata vymyslela jméno Chej Aj-ling, kde Chej znamená Černý nebo Černá a Aj-ling je křestní jméno jedné slavné čínské spisovatelky první poloviny 20. století...

S Milenou Černou si budeme povídat i příští týden. Do té doby naslyšenou.