V čínštině není časování sloves. Např. v tomto textu se vyskytuje u slovesa ? ( zh?, bydlet ) jak přítomný čas, tak i minulý respektive budoucí čas, přesto toto sloveso zůstává nezměněné. Aby se jasně odlíšily různé časy, ve větách se přidávají příslušná příslovečná určení času, jako např.:
Při vyjádření přítomného času se dá dávat čínské slovo ?? ( xi?nz?i, teď ) nebo?? ( m?qián, nyní );
Při vyjádření minulého času se dává slovo?? ( gu?q?, v minulosti ) nebo?? ( céngj?ng );
Při vyjádření budoucího času se dává slovo?? ( ji?ngy?o ) nebo?? ( ji?nghu?).
Milí posluchači! Dále se začínáme učit 12. lekci pod titulem: Číslovky základní. Studium začínáme prvním textem. Tento text obsahuje 7 skupin číslovek. První skupina česky zní: Jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset.
A čínsky – ????????????????????
Každá z těchto číslovek se přepisuje jednou slabikou. Některé z těchto slabik jsme se naučili v minulosti, přesto vám je dnes vysvětlím ještě jednou od první do desáté, a sice
y?, souhláska y, tedy český ypsilon, a samohláska i, tedy české měkké i s označením prvního tónu;
?r, samohláska e, tedy české é, s označením čtvrtého tónu, a souhláska r, české ér;
s?n, souhláska s a dvojhláska ?n, kombinace samohlásky ? a souhlásky n, nad ? je označení prvního tónu;
s?, souhláska s a samohláska i s označením čtvrtého tónu;
w?, souhláska w, tedy české dvojté vé, a samohláska u s označením třetího tónu;
li?, souhláska l a dvojhláska iu, kombinace měkkého i a samohlásky ú, nad u je označení čtvrtého tónu;
q?, souhláska q, tedy české kvé, a samohláska i s označením prvního tónu;
b?, souhláska b a samohláska ? s označením prvního tónu;
ji?, souhláska j, tedy české jé, a dvojhláska iu, nad samohláskou u je označení třetího tónu;
shí, souhláska sh, tedy kombinace českých souhlásek és a znělého há, a samohláska i s označením druhého tónu.
Teď tyto číslovky přečtu já: Y?, ?r, s?n, s?, w?, li?, q?, b?, ji?, shí.
Dále si je zopakujte po mně: Y?, ?r, s?n, s?, w?, li?, q?, b?, ji?, shí. Y?, ?r, s?n, s?, w?, li?, q?, b?, ji?, shí. Y?, ?r, s?n, s?, w?, li?, q?, b?, ji?, shí.
Výborně. Nyní bych udělala poznámku:
Za prvé, oproti českému zvyku se čínské základní číslovky? ( y?, jeden ) a? ( ?r, dva ) nemění podle rodu podstatného jména za nimi;
za druhé, česká základní číslovka „dva" respektive „dvě" se v čínštině píše někdy jako?, někdy jako ? ( li?ng ) a někdy obojí, a to podle zvyku;
za třetí, čínská číslovka? se dá vyslovovat třemi tóny, tedy prvním, druhým i čtvrtým, o čemž rozhoduje tón čínského znaku za ní. Pro začátečníky stačí, aby tuto číslovku četli jenom prvním tónem v jakémkoli případě.
|