V roce 2000 korespondent Čínského rozhlasu pro zahraničí poprosil o interview některé Tibeťany, poslance Všečínského shromáždění lidových zástupců a členy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.

Když korespondent vstoupil do pokoje tehdejšího předsedy Tibetské autonomní oblasti Liequeho na návštěvu, hostitel začal po chvíli šikovně manipulovat s počítačem typu Notebook našeho korespondenta, dříve než se ho ten stačil ptávat. Takže začal hovor na toto téma. Uvedl, že v současném Tibetu mají prostí obyvatelé nejen dostatečné množství ošacení a výživy a pohodlné ubytování, ale mnoho rodin má také pračky, ledničky, barevné televizory a další domácí elektrické spotřebiče. Některé bohatší rodiny koupily mobilní telefony a počítače. Pokud jde o příčinu zlepšení života tibetských obyvatel pan Lieque se domníval:

„V posledních letech díky silné podpoře státu, pomoci ostatních provincií a úpornému úsilí tibetského lidu přesáhlo tempo rozvoje tibetského hospodářství trvale po uplynulých 6 letech celostátní průměr."

Člen ČLPPS Lalu Ciwangduojie je, dá se říct, svědkem změny starého Tibetu v nový. Korespondentovi řekl:

„V minulosti bylo hospodářství v Tibetu velmi zaostalé a tibetský lid žil v utrpení, které se nedá popsat slovy. Lidové masy, které představovaly 95% tibetské populace, byly otroky mnichů a šlechty, neměly půdu, ani osobní svobodu. Celý den trpěly hladem a zimou, tím spíš nemohly navštěvovat školu a léčit nemoci. Po založení ČLR likvidoval stát feudální nevolnictví. Lid se stal pánem svého osudu a požívá různých práv a zabezpečení, poskytovaných státem."

Při zmínce o tvrzení Dalajlámy o záhubě Tibeťanů, které často hlásal v zahraničí, se Lalu rozzlobil. Řekl, že se v uplynulých 200 letech před mírovým osvobozením Tibetu v roce 1951 zvýšila tibetská populace jenom o více než 50 tisíc lidí a průměrná délka života člověka činila 36 let. V současném Tibetu se počet obyvatel zdvojnásobil oproti roku 1951 a dosáhl 2 milionů 500 tisíc liodí, z nichž je 95% Tibeťanů. Průměrná délka života člověka se neustále prodlužuje a dosáhla 67 let. Lalu řekl, že to plně dokázalo rozdíl mezi stavy lidských práv ve starém a novém Tibetu.

Člen celostátního výboru ČLPPS Jinzhong Jianzanpingcuo uvedl, že náboženské vyznání má v dnešním Tibetu ještě lepší prostředí. Řekl:

„Ústřední vláda stále prosazuje vůči Tibetu politiku svobody náboženského vyznání a chrání normální náboženskou činnost. V celém Tibetu je přes 1700 klášterů, kde žije více než 46 tisíc mnichů. Každý rok přicházelo do Lhasy, hlavního města Tibetu, přes milion věřících k modlitbě. Dalajláma v zahraničí říkává, že zde není svoboda náboženství, což je samá lež."