Jang Čuův bratr Jang Pu odešel jednoho dne z domova oblečen do bílé suknice. Protože však pršelo a oblek si pošpinil, půjčil si od souseda černý oděv.

Tak se stalo, že se Jang Pu, který odešel z domova v bílé suknici, vrátil v černé. Jejich pes ho však nepoznal. Myslel si, že přišel někdo cizí, a začal na něho štěkat.

„Co jsi to za psa, když nepoznáš vlastního pána?" rozčílil se Jang Pu a začal psa bít holí.

Jang Ču, který toho byl svědkem, řekl bratrovi:

„Přestaň ho trestat. Uvaž, co bys říkal tomu, kdyby se tvůj bílý pes vrátil domů černý? Myslíš, že bys ho poznal?"

Rackové

V jedné vesničce žil na břehu moře mládenec, který měl rád racky. Každý den za nimi vyjížděl na loďce. Netrvalo dlouho a racci se s ním spřátelili. Nejenže se ho nebáli, ale přilétali až těsně k němu a kroužili kolem loďky. Zanedlouho jich byla celá hejna.

Jednou, když se mládenec zase chystal jít k moři, řekl mu otec: „Slyšel jsem, že každý den vyjíždíš na loďce za racky, kteří jsou úplně krotcí a vůbec se tě nebojí. Přines mi dnes jednoho."

„Není nic snazšího," odpověděl hoch s úsměvem a jako obvykle se vydal na moře.

Rackové se však drželi v bezpečné vzdálenosti od loďky a už na ni nesedali.

Učitel a žák

Ve státě Čchin žil slavný hudebník Čchin Čching. Měl žáka jménem Süe Tchan, který po krátké době studia dospěl k závěru, že už se od svého učitele všemu naučil. Rozhodl se proto, že s učením skončí a vrátí se domů. Svěřil se se svým úmyslem učiteli a ten mu v odchodu nebránil.

V den, kdy se Süe Tchan vydal na cestu domů, doprovodil ho učitel za město, kde pro něho pod širým nebem uspořádal hostinu na rozloučenou. Když dojedli, posadil se mistr na zem na zelený trávník, naladil loutnu a zazpíval svému žáku píseň na rozloučenou. Zvuky hudby byly tak překrásné, že se stromy rozševelily a oblaka přestala plynout.

Když to Süe Tchan slyšel, pochopil, jak málo se toho dosud naučil a jak nesrovnatelné je to s uměním učitelovým.

I změnil své rozhodnutí a vrátil se, aby ve studiu pokračoval.

Dovednost k ničemu

Žil kdysi muž jménem Ču Pching-man, který vstoupil do učení k Č´ Li-iovi, aby se od něho naučil umění zabíjet draky. Strávil u něho tři roky a stálo ho to veškeré jeho jmění.

V životě se však se žádným drakem nesetkal a svého umění nemohl využít.