V představě mnoha lidí jsou Antarktida a Arktida tajuplné krajiny, vzdálené od zeleného světa, kde žijí lidé a proto není třeba rozvíjet rozsáhlý výzkum v těchto částech světa. Ale to není pravda, protože existence a evoluce oblastí Jižního a Severního pólu těsně souvisí s ostatními regióny zeměkoule. Proto průzkum polárních oblastí stále láká dobrodruhy a vědce mnoha zemí.

Čína začala expedice do polárních oblastí v 80. letech minulého století. Jejich těžištěm byla v minulosti Antarktida. V posledních letech, současně s trvalým vědeckým průzkumem tohoto kontinentu, se však novým palčivým bodem čínského polárního průzkumu stala Arktida.

Do 90. let 20. století Čína jako země mimo Arktidu nemohla podnikat do této oblasti vědecké expedice kvůli studené válce. Teprve po skončení studené války Čína odstartovala tuto činnost. Vedoucí kanceláře pro průzkum polárních oblastí při čínském Státním úřadu moře Qu Tanzhou potvrdil, že vědecká expedice do Arktidy má důležitý význam.

„Arktida je věčně zamrzlá oblast, proto celý svět věnuje všeobecnou pozornost otázkám, jaký bude vliv procesu její změny na sociální činnost lidstva a jaký bude vliv lidské společnosti na tuto oblast? Čína jako velká země na severní polozeměkouli je přímo ovlivněna změnou klimatu Arktidy. Proto nás ještě více zajímá proces změny podnebí a ekologického prostředí v oblasti Severního pólu. Zmíněná agenda dominuje našemu současnému polárního průzkumu."

V roce 1999 a roce 2003 Čína dvakrát uskutečnila expedici do Arktidy. Jako svou základnu výprava používala vědecko-výzkumnou loď Xue Long. Vědci provedli třírozměrné a komplexní pozorování a bádání, týkající se moře, ledu, sněhu, vzduchu, organismů a dalších oborů v četných vodách Severního ledového moře a získali spoustu vzácných údajů a vzorků. Mezi nimi je např. vzorek sedimentů z mořského dna v hloubce 3000 metrů a měřící údaje z 3100 metrů vysoké vrstvy vzduchu; více než 5 metrů dlouhý vzorek sedimentu horniny, jakož i množství vzorků ledu, povrchového sněhu, planktonu, mořské vody a další. Čínští vědci také zjistili, že troposféra nad Arktidou je vyšší než jinde, což má důležitý význam pro výzkum změny ročních dob a stavu klimatu v Číně. Vzhledem k omezeným podmínkam na lodi Čína nemohla trvale provádět vědecký průzkum v Arktidě. Aby posílila výzkum této oblasti, Čína v roce 2004 založila na Severním pólu vědecko-výzkumnou stanici. Pan Li Chunxian, který byl zodpovědný za její vybudování, informuje:

„Naše země vybudovala v roce 2004 v oblasti Ny-Alesund na norském souostroví Spitsbergy vědeckou stanici expedice Arktidy, nazvanou Stanice Huang He (Žlutá řeka). Stanice se zabývá komplexním výzkumem v mnoha oborech, jako např. geofyzika, ovzduší, měření a mapování, geologie a oceánografie a získala velké množství materiálů, údajů a vzorků. To všechno položilo pevný základ dlouhodobého a trvalého rozvoje vědeckého průzkumu naší země v Arktidě."

Založení vědecko-výzkumné stanice znamenalo významný průlom v čínském výzkumu Arktidy a je také znamením toho, že čínští vědci na problematiku polárních oblastí vlastní pozemní základnu platformu na dlouhodobou vědecko-výzkumnou činnost.