Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2005-08-11 22:44:54    
Čínská Valentýna

cri
Na dnešek připadá čínská Valentýna, kterou si Číňané připomínají vždy sedmého dne sedmého měsíce podle lunárního kalendáře. Někteří ji nazývají také svátek čchi-čchiao, kdy holky ve dne scházení pasáčka s nebeskou přadlenou obětují ovoci bohyni, aby jim umožnila šťastné manželství.

Legenda o pasáčkovi a nebeské přadleně je jednou ze čtyř nejznámějších milostných příběhů v Číně. Široko se šíří mezi lidmi a také je zapsána do historických dokumentací.

Mezi čínskými souhvězdími září na obloze dvě jasné hvězdy naproti sobě, ve kterých Číňané spatřují mýtické postavy pasáčka a nebeské přadleny. Legenda má mnoho verzí. Minule jsme vyprávěli tu obecně známou, podle níž pasáček, čili Niu-lang byl sirotkem na zemi a přadlena, čili Dž´-nü byla nejmladší z sedmi krásných dcer nebeského císaře.

Pasáček byl chytrý, bystrý a dobrosrdečný. Brzy osiřel a tak žil ve veliké chudobě. Ujal se opuštěného býka, který se mu odvděčil velikou loajálností a každý den společně orali na poli. V té době se v nebeském paláci začala velmi nudit sedmá císařova dcera. Ač měla to veliké privilegium žít na nebesích, byla tím odloučena od pozemského světa. Jak každý den pozorovala dění na zemi, zatoužila po pozemském životě. Její touha byla tak silná, že se rozhodla uprchnout nepozorovaně z paláce. Na zemi vyhledala pasáčka, kterého se již dávno zamilovala. Pasáček se tak oženil se sedmou císařskou dcerou a měli spolu dvě děti, chlapečka a holčičku. Každé ráno odešel pasáček společně se svým druhem buvolem orat na pole a kromě toho vydělávala na živobytí i jeho manželka předením. Všichni vesničané se obdivovali její veliké zručnosti a začali se u ní učit příst. Od té doby byla dívka známá jako přadlena.

Jelikož jeden den v nebeském paláci je jako mnoho let na zemi, trvalo dlouho, než císařská rodina zjistila, že jedna z císařských dcer schází a další čas zabralo, než si vystupovali k chýši pasáčka. Přadlena se nuceně s nebeskou císařovnou vrátila zpět do paláce, jinak by uvidila svou rodinu zahynout. Pasáčkovi ve snázích pomohl jeho starý přítel buvol, který promluvil lidským hlasem a vyzval mladého pasáčka, ať na něm dojede ke své milované ženě. Pasáček na něj nasedl, do košíku uložil obě děti a na zádech buvola se rozletěli do nebes. To se ovšem dozvěděla nebeská císařovna. Ze strachu, aby pasáček na kouzelném buvolovi nedohonil její dceru, vytáhla si z vlasů jehlici a nakreslila na nebesích ohromnou stříbrnou řeku, kterou znáte pod jménem Mléčná dráha. Takto chtěla na věky odloučit rodinu od sebe. Smutek nebeské přadleny a pasáčka byl však tak veliký, že oblomil všechny straky, které přispěchali na pomoc a vytvořili ze svých těl most, na kterém se pasáček s přadlenou mohou scházet vždy sedmého dne sedmého měsíce podle čínského lunárního kalendáře.

V tomto dne večer si lidé dívají na scházení pasáčka s přadlenou nebo odposlouchávají něj pod stromy ovoce. Také existují zvyky, že se na dvoře obětuje ovoce obou hvězdám - Pasáčkovi a Přadleně, které jsou v Evropě známé jako Altair a Vega. To proto, že Přadlena je v očích starých Číňanů bohyní, která kromě předení řídí i růst ovoce. Lidé pálí voňané tyčinky před obětním stolem a žádají obě hvězdy o požehnání. Ženy obvykle prosí o zručné ruky, jaké má nebeská přadlena, a také o syna, dlouhověkost, krásu a lásku.