„Víš, proč jsi zasáhl cíl?" zeptal se Jin-c´.

„Nevím," odpověděl Lie-c´.

„To znamená, že jsi ještě nedosáhl mistrovství."

Lie-c´ odešel do ústraní a tři roky se cvičil ve střelbě. Poté, se vypravil za učitelem, aby mu podal zprávu o tom, čeho dosáhl.

„Víš teď, proč jsi zasáhl cíl?" zeptal se ho Jin-c´.

„Vím," odpověděl Lie-c´.

„To znamená, že jsi dosáhl mistrovství. Střež si ho. Bude ti k užitku nejen ve střelbě, ale i v umění vládnout státu a sobě samému. Neboť moudrý člověk nezkoumá život a smrt, ale jejich příčiny."

Ráno tři a večer čtyři

V sungském knížectví žil člověk, kterému přezdívali Opičí král. Říkali mu tak proto, že miloval opice a živil jich celý houf. Rozuměl jejich přáním a ony rozuměly jemu. Aby je uživil, šidil svou rodinu. Nakonec na tom byl tak špatně, že opicím musel omezit přísun potravy. Bál se však, že ho přestanou poslouchat. Rozhodl se tedy, že nad nimi vyzraje.

„Budete spokojené, když vám budu dávat ráno jen tři kaštany a večer čtyři?" zeptal se.

Opicím se nelíbilo, že budou dostávat méně, a hlasitým vřeštěním projevily nesouhlas.

„Dobře. Co tedy, když vám budu dávat ráno čtyři kaštany a večer tři?"

Opice myslely, že dostanou víc než dřív, a spokojeně souhlasily.

Mast

Ve státě Sung žila rodina, která se po generace zabývala mácháním hedvábí. Znala proto tajemství výroby masti chránící v zimě ruce před popraskáním.

O masti a jejích účincích se dozvěděl jeden člověk z jiného kraje a ihned se vypravil do domu této rodiny. Nabídl jí, že od ní koupí recept na přípravu léčivé masti.

„Dám vám za něj sto liangů stříbra," řekl. „Souhlasíte?"

Rodina se dlouho radila, co a jak. Nakonec se její členové dohodli, že dosud si mácháním hedvábí stěží vydělali na živobytí a teď se jim naskytla možnost dostat za mast celých sto liangů stříbra. Rozhodli se tedy, že bude nejlepší, když tajemství její výroby prodají.

Jakmile onen muž recept dostal, běžel s ním hned k panovníkovi státu Wu a nabídl mu jej.

Wuové tehdy právě válčili se státem Jüe. Bylo chladno a boje často probíhaly ve vlhku a v bažinách. Vojáci státu Wu si mazali mastí nohy a kůže jim nepopraskala. To přispělo k tomu, že zvítězili. Muž, který jim mast prodal, byl bohatě odměněn.

Stejná věc tak přinesla jednou nepatrný a podruhé velký zist. Rozdíl spočívá v tom, jak se co použije.