Ujgurská autonomní oblast Xin-jiang v severozápadní Číně zabírá největší území Číny a oplývá zdroji ropy, přírodního plynu a uhlí. Po několika deseti letech exploatace a využití těchto zdrojů se energetický resort už stal hlavním odvětvím ekonomiky v Xin-jiangu. Nyní Xin-jiang usilovně používá své přednosti zdrojů a dále stimuluje rozvoj své ekonomiky.

Podle průzkumu autoritativního orgánu zjištěné zásoby ropy v Xin-jiangu překročily 20 miliard tun a zásoby přírodního plynu činí přibližně jeden bilion krychlových metrů, což je asi 1/3 zásob ropy a přírodního plynu v celé Číně. Kromě toho zjištěné zásoby uhlí v Xin-jiangu činí 40% všech zásob naší země. Proto je možno říci, že Xin-jiang má nesmírně velké přednosti zdrojů a obrovský potenciál jejich explotace.

Od začátku minulého století až do nynějška explotace energetických zdrojů v Xin-jiang má asi stoletou historii. Avšak energetický průmysl se zde rychle rozvíjel jenom v posledních několika deseti letech. V tomto období čínská vláda vynaložila obrovské investice na průzkum a exploataci ropy, plynu a dalších přírodních zdrojů a postupně byl otevřen velký počet naftových polí, rafinérských a chemických základen Xin-jiangu. Podle údajů v letech 1990 až 2001 čínská vláda uvolnila více než 120 miliard čínských jüanů na exploataci energetických zdrojů v Xin-jiangu. Vloni byla těžba nafty a plynu v Xin-jiangu 20 milionů tun a 5 miliard krychlových metrů. Příjmy rafinérských a chemických výrobních odvětví překročily 40 miliard čínských jüanů. Předseda Ujgurské autonomní oblasti Xin-jiang, Simayi Tieliwaer v rozhovoru pro novináře řekl, že odvětví ropy a přírodního plynu se už staly pilířem zdejšího hospodářství a stimuluje ekonomický rozvoj v Xin-jiangu.

„Exploatace nafty a přírodního plynu stimuluje rychlý rozvoj ekonomiky v Xin-jiangu. Finanční příjmy Xin-jiangu hlavně pocházejí z výrobních odvětví ropy, plynu a uhlí. Až 60 % průmyslové výrobní hodnoty je z výrobních odvětví nafty a plynu."

Rychlý rozvoj energetického resortu vyhovuje nejen poptávce ekonomického rozvoje Xin-jiangu po energetice i naftových a chemických výrobcích, ale poskytl příležitost v rozvoji zaměstnanosti a stimuloval rozvoj strojírenství, stavebníctví a vodohospodářství. Zaostalá dopravní instruktura byla v minulosti hlavní překážkou ekonomického rozvoje Xin-jiangu. S exploatací energetických zdrojů doprava udělala velký pokrok. Nyní železniční dráhy a silnice už vedou do různých koutů Sin-jiangu.

Exploatace energetických zdrojů také urychlila proces urbanizace Xin-jiangu. Vyrostlo mnoho nových měst. Mezi nimi je velmi známé město Ke-la-ma-yi. Název tohoto města nese název stejnojmenného prvního velkého naftového pole po zrodu nové Číny. Po padesáti letech rozvoje toto naftové pole už přerostlo v největší naftové polo v západní části země. Vloni jeho těžba nafty překročila 10 milionů tun. Zástupce starosty tohoto města pan Zhao Wusheng novináři řekl, že toto město vzniklo v poušti Gobi a právě těžba nafty stimulovala rozvoj města.

„Naftový průmysl stimuloval rozvoj našeho města. Máme bohaté zdroje ropy. Hrubý domácí produkt našeho města vloni dosáhl 29 miliard 600 milionů čínských jüaů a 86% z nich bylo z rafinérských a chemických výrobních odvětví. Naše město se sice nachází v poušti, ale ekonomický rozvoj značně zlepšil jeho image. Naše země také zaznamenalo velký pokrok v zalesňování půdy, ochraně životního prostředí a městské výstavbě".