Letos je 60. výročí vítězství války čínského lidu proti japonským uchvatitelům a světové války proti fašismu. Obyvatelé různými formami pořadají pamětní akce a v dnešním pořadu Vás seznámíme s touto válkou ovlivňující rozvoj vztahů mezi Čínou a Japonskem.

Od 7. července 1937, kdy došlo k incidentu na mostu LuGou a tím Japonsko rozpoutalo všestrannou agresivní válku, až do 15. srpna roku 1945, kdy Japonsko vyhlásilo bezpodmínečnou kapituaci, čínský lid celkem vedl osm let tvrdou válku proti japonským agresorům a zaplatil za to těžkou cenu. Podle statistiky během války zemřelo 35 milionů čínských vojáků a civilistů. Majetková ztráty a válečné náklady činily 560 miliard amerických dolarů. Od této války již uplynulo 60 let a přinesla čínskému lidu ohromnou katastrofu.

Student z Nankingské univerzity vědeckého průmyslu Song Jiangnan o této válce říká,

Čínský lid nikdy na tuto válku nezapomene, bylo to krvavé ponaučení a národní hanba. I když jsem jí neprožil, ale seznámil jsem s touto tragickou historii ve filmech, televizi a v knihách. Jako mládež si musíme pevně pamatovat tuto historii.

Tato historická otázka přinesla čínskému a japonskému lidu vážnou válečnou katastrofu a více se týká národního cítění čínského národa. Podle ankety, až 97% dotázaných silně vystupuje proti tomu, že japonský vedoucí představitel uctívá japonský památník padlých ve druhých světových válkách Jasunuki, který je oltářem válečných zločinů první třídy.

Podle ankety novin 2I. století v angličtině, 65% vysokoškoláků se domnívá, že správný pohled na historický problém je otázkou, kterou v současoti naléhavě řeší Čína a Japonsko.

Student pedagogické univerzity An yang v provincii He nan ve střední Číně Han Binzhao řekl, že v době, kdy malý počet Japonců překrucuje a popírá agresivní historii proti Číně, on a jeho spolužácí na mezinárodním internetu zveřejňují odsuzující a protestující tvrzení. Říká,

Historické důkazy nesmí být smazány, jako například masakr v Nakingu, bomby jedovatého plynu ve městě Qi Qi Haer a v oblasti Guangdong, to jsou nesmazatelné fakty. Aspirantka pekingské pedagogické univerzity Wang Ying konstatovala, že Japonsko si přeje stát se stálým členským státem Rady bezpečnosti OSN a hrát větší úlohu na mezinárodní areně, ale současně musí získat důvěru asijských národů, zejména pochopení a podporu od sousedních asijských zemí. Říká

Japonsko by chtělo reprezentovat Asii, hrát větší úlohu v OSN, ale musí dobře vyřešit vztahy se svými sousedy. Letos je 60. výročí japonské válečné porážky. Je to dobrá příležitost pro Japonsko vyřešit svůj historický problém.

Ale drtivá většina japonských obyvatel podporuje čínsko-japonské přátelství. Čína a Japonsko musejí posilovat styky mezi mládeží, aby se mládež vzájemně porozuměla při výměně a správně se dívala na historii a budoucnost. Personální kontakty mezi oběma zeměmi se každým rokem zvyšují na několik tisíc lidí v době normalizace vztahů mezi oběma zeměmi do 4 milionů 300 tisíc lidí v současnosti. Čínsko-japonské přátelství je hlavním proudem vzájemných vztahů a jen malá hrstka

Japonců jde proti proudu, neodpovídá přání a základním zájmům japonských obyvatel.

Hospodářská výměna mezi oběma zeměmi přinesla národům obou zemí výhody, ale všichni si přejí zdravě a stabilně rozvíjet čínsko-japonské hospodářsko-obchodní vztahy.