Národnostní menšina Yi v jihozápadní Číně je velmi starobylou národností. Má svůj jazyk a písmo, svou hudební a taneční specifiku a přes 10 básnických sbírek, které se šíří doma i v zahraničí. Slovesná kultura této oblasti se rozšířila po celé Číně. 44letý básník Jidimajia v tomto prostředí vyrůstal.

Poté, kdy Jidimajia v roce 1982 absolvoval národnostní institut v jihozápadní Číně, s plným elánem vstoupil do Federace kultury v kraji Liangshan ?? v provincii Sichuan?? a byl zvolen místopředsedou Federace kultury tohoto kraje, současně šéfredaktorem časopisu Literatury Liangshan. V té době napsal velké množství vynikajících básní a písní. Jeho první sbírka s názvem Písně o první lásce získala cenu v třetí soutěži čínských básní a písní.

Básně, které Jidimajia napsal, mají zvláštní národnostní kulturní obsah a hluboké myšlenky. Získaly ocenění čtenářů i v kruzích kritiků. Mají důležité postavení na současné čínské básnické scéně. Básník Jidimajia se domnívá, že ho vychovala kultura národnosti Yi. K tomu říká,

Vychovaly mě naše národní historie a kultura. Jsem symbolem naší národnosti a kultury, tvoříme každý jeden článek řetězu naší starodávné národní historie a kultury. Básník nesmí opustit své území a svou kulturu. Bez svého území a kultury nemůže básník zdravě žít.

Jidimajia dále řekl, že v návaznosti na odkaz dávných tradic národnosti Yi jeho tvorba vychází z prostého života, ze zážitků z dětství. Jeho reprezentativní sbírky s názvem Orel a pohár, Boj mrtvého býka ztělesňují touhu národa po zmohutnění, po zvýšení respektu a lásky vůči národu.

Jidimajia vydal do této doby už více než 10 básnických sbírek včetně Snu jednoho obyvatele národnosti Yi, Slunce v Římě a dalších, získal čínskou státní literární cenu. Mnoho jeho básní bylo předloženo do angličtiny, francouštiny, italštiny, japonštiny, španělštiny a rumunštiny, což vyvolalo velkou pozornost mezinárodní básnické scény. Dále říká,

Láska k světu a k lidem je nejvyšším posláním básníka. Každý velký básník musí mít humanitární cítění, velkou lásku k příslušníkům různých národů, ras s nestejným kulturním zázemím, musí mít také lásku k životu a respekt vůči světu. To je pro básníky velmi důležité.

Jidimajia jako básník národnostní menšiny napsal mnoho literálních děl v čínštíně. Věnoval tvorbě v čínštině více času, než mnohý čínský básník, studoval čínskou starobylou a moderní literaturu, aby propojil čínskou literaturu s kulturou národnosti Yi.

Jidimajia zastává důležitou funkci v čínské společnosti spisovatelů a také má funkci šéfredaktora časopisu národní literatury. Má sice hodně práce, ale nikdy se nevzdá psaní básní. Podle jeho názoru je v současné Číně nejlepší doba pro rozvoj literaratury, včetně poezie a písňové tvorby. K tomu dodává,

Je třeba říct, že současná čínská básnická scéna je velmi živá. To je objektivní fakt. Současná tvůrčí atmosféra je lepší, než v kterékoli jiné historické době. Myšlení básníků je bystré, mohou psát to, co chtějí.

Dále řekl, že ve svém založení zůstává neustále básníkem. Tvorba básní a písní je nejdůležitější duševní činnost jeho života. To znamená, že v jeho životě básně být musí, bez básní se žít nedá.