Podle článku 24 novelizovaného zákona o ochraně kulturních památek, vydaného v roce 2002, nesmí být kulturní památky, jež vlastní stát, převedeny ani nesmí sloužit jako zástava. Oddělení pro ochranu kulturních památek, která zřizují muzea a místa obzvláštní důležitosti, nesmí jednat s památkami jako se společným majetkem.

A proto – na základě tohoto nařízení – musí být manažerská práva na Jinshanligskou část zdi společnosti Bright odňata.

Vlády provincie Hebei, města Chengde a oblasti Luanping znovu a znovu žádají, aby turistická společnost manažerská práva vrátila, ale tato společnost trvá na tom, že nejdříve musí dostat zpátky 20 milionů juanů, které do projektu vložila. Tento požadavek byl zamítnut místním Úřadem pro kulturní dědictví. Výsledkem je, že se obě strany dostaly do mrtvého bodu.

Li Xiaodong, místopředseda Čínské akademie pro kulturní dědictví a expert v oblasti práva vztahujícího se k této sféře, řekl tisku, že podle čínského práva je z hlediska místních úřadů nezákonné převádět kulturní památky do správy jiných subjektů pro komerční záměry.

Ovšem někteří odborníci s tímto nařízením nesouhlas.

„V současné situaci je nemožné, abychom Velkou zeď uhájili, pokud nepoužijeme tržních metod," řekl Dong Yaohui, místopředseda čínské Společnosti pro Velkou zeď, organizace, která usiluje o ochranu zdi.

Jinsghanligský úsek není jediná část zdi, která slouží podnikání. V současné době je – s výjimkou těch částí zdi, které spadají pod jurisdikci Pekingu – většina úseků pod kontrolou místních oddělení pro kulturní památky anebo místních turistických společností. Hlavní důvod tohoto stavu spočívá v tom, že místní útvary pro ochranu památek samy o sobě nemají dost peněz, aby mohly zeď udržovat.

Právě proto – dodává Dong – není podstatné diskutovat o tom, zda se podnikatelským subjektům má povolit zasahovat do spravování Velké zdi, ale je nutné rozhodnout o tom, kdo bude mít oprávnění ovládat a standardizovat menedžment v zastoupení státu a veřejnosti.

„Nezáleží na tom, kdo se o zeď stará, není ale přípustné předstírat, že jde o zájem veřejnosti a přitom kulturní památku ničit. Namísto toho se správce musí snažit udržovat památku v dobrém stavu tak, aby toto kulturní dědictví mohlo být předáno dalším generacím", řekl Dong. „To, co nyní potřebujeme, je přísný a pevný dohled státu."

Nechráněné části zdi padají

Stavba Velké zdi postupně pokračovala po více než 2000 let. Započala v pátém století před naším letopočtem a byla dokončena někdy na počátku 17. století.

Zeď se táhne v délce více než 6700 kilometrů, třebaže se mínění odborníků v tomto bodě různí. Zeď se vine přes mnoho provincií, městských oblastí a autonomních oblastí, včetně provincie Xinjiang, Gansu, Ningxia, Hebei, Peking, Tianjin a další. Různé části jsou pod správou různých provincií.

V důsledku nedostatku peněz a jejich zdrojů zůstává mnoho částí po dlouhou dobu neudržovaných. Zatímco některé části jsou v dobrém stavu, jiné jsou v troskách.