J.H. Dnes si poslechneme druhou část pořadu, ve kterém se nám o svých zkušenostech z čínského pobytu a ze studia čínské tradiční mediciny svěří čtyři čeští lékaři. U mikrofonu jsou doktorka Pražáková, doktorka Bendová, doktorka Jeřábková a doktor Toman.

J.H. Předpokládám, že i tady v Číně funguje to, čemu bychom řekli moderní západní medicína. Jaký je tady vztah mezi těmi dvěma oblastmi?

Dr. Bendová: Těžko to můžeme zhodnotit, protože v praxi jsem neměla možnost zkoumat tuto otázku, ale co mohu posoudit z toho minulého pobytu, tak je tady nesmírně zajímavá komunikace, nevypadá to, že by mezi nimi byla nějaká velká řevnivost, ačkoliv asi drobná nedorozumění bývají všude, ale to, co je zajímavé, je, že u celé řady nemocí a pacientů se obě ty metody kombinují a nikomu to nevadí. Takže nelze podceňovat ani západní medicínu, ani západní kvalitní diagnostiku a léčbu, ale zároveň nelze podceňovat ani čínskou.

Bohužel to, co se často děje na západě, zejména u nás, je to, že se čínská medicina aplikuje, aniž by se stanovila diagnóza v rámci čínské medicíny. A pak samozřejmě ani ten výsledný efekt zdaleka není takový, jaký by měl být. Takže v tom je ten problém, že u nás není respekt pro ty specifické diagnostické metody, které jsou čínské medicíně vlastní. A jestliže chceme dosáhnout kvalitních výsledků v určité metodě, tak musíme respektovat její pravidla.

Dr. Toman: Já bych k tomu ještě řekl, že to, co je tady velmi zajímavé, že oni se naopak snaží najít respekt i k té západní medicíně a to tím, že už jsou tu přítomny pokusy a manuály, které se snaží dokázat a porovnat jednotlivé západní diagnózy s jejich východní diagnostikou. Úplně to samozřejmě nejde, je to velmi odlišný pohled. To srovnání neslouží tomu, aby si přejmenovali z hlediska jejich medicíny jejich diagnózy, ale k tomu, aby se mohlo lépe spolupracovat na poli západní a východní medicíny.

Dr. Bendová: Tady jsou třeba některé konkrétní případy konkrétních diagnóz, což by bylo zajímavé, aby zaznělo.

J.H. Takže kdo v tomto směru začnete?

Dr. Jeřábková: Já pracuji jak neurolog, takže mě nejvíce zajímají neurologická onemocnění. Setkala jsem se tady s onemocněními, která dle diagnostiky západní medicíny patří mezi primární neurovegetativní onemocnění, kdy jde vlastně o zánik neuronů a vlastně z pohledu západní medicíny jsou tato onemocnění neléčitelná. Podává se tam pouze symptomatická léčba, ale progresi bohužel nelze zastavit. Zaujal mě tady jeden případ, což byl případ paní kolem padesáti let, která navštívila věhlasnou pekingskou nemocnici z oblasti té západní medicíny a tam jí pan profesor sdělil, že s touto její diagnózou se nedá naprosto nic dělat. Ona to samozřejmě nevzdala a dostavila se na kliniku akupunktury, kde si ji vzala do péče paní profesorka a po dvaceti sezeních se stav výrazně zlepšil. Primární příznaky u pacientky byly, že začala mít poruchy artikulace, poruchy polykání, nebyla schopna jíst tuhá sousta, byla schopna jíst pouze kašovitou stravu. Po dvaceti sezeních akupunktury se stav výrazně zlepšil natolik, že člověk nepozná, že tam ta porucha artikulace byla a může jíst už i chleba a veškerou stravu.

J.H. Máte ještě někdo podobný příklad, podobnou zkušenost?

Dr. Toman: Já bych zde řekl, že trochu neurologické, ale časté i u praktických lékařů časté onemocnění je pásový opar. Je to onemocnění nervů v príslušném segmentu, kdy virus způsobí zánět toho nervu, který se projevuje obrovskou bolestí a výsevem puchýřků po dráze příslušného nervu. Myslím, že je to časté onemocnění a hodně posluchačům to asi něco řekne. V našich podmínkách je u tohoto onemocnění velký problém, protože prakticky neexistuje – mimo drobnou výjimku – lék, který by dokázal potlačit výrazně bolest a zrychlit hojení. Ta bolest je tak výrazná a tak dlouhodobá, že může často trvat i dva, tři roky po odeznění stavu, že tedy bolesti pacientovi výrazně zkomplikují další život. Zde musím říci, že v tomhle akupunktura dokázala mnohem výraznější léčebný efekt a viděl jsem, že pacient, který měl výrazné bolesti a velkou vyrážku, už po prvním sezení osobně nám řekl, že bolesti jsou asi na úrovni jedné třetiny. Viděli jsme ho i po druhém sezení a bolesti prakticky ustoupily a co je zajímavé, prakticky ustoupila i vyrážka.

To je, myslím si, jasný příklad toho, že při některých onemocněních tradiční čínská medicína dosahuje výrazně lepších výsledků, než západní. Byla to akupunktura, ano. Akupunktura spolu s baňkováním.

J.H. Děkuju. Máte vy ze svého oboru nějakou podobnou zkušenost?

Dr. Pražáková: Já jako rentgenoložka nemůžu jaksi posoudit, ale já si myslím, že většině těch pacientů je věnována veliká péče a je tam takové to přesvědčení, že se s tím dá ještě něco udělat i bez ohledu na věk. Tady tak jaksi neplatí, jako se leckdy slyší v naší nemocnici – no jo, co chcete ve vašem věku. Takže tady se velice respektuje úcta ke zdraví, životu. Velice dobré zkušenosti mám.

J.H. K poslechu třetí části pořadu natočenému s českými doktory v Číně vás za týden zve opět Jiří.