Pekingská společnost moderního tance se v roc 2001 stala nezávislou na pekingském souboru písní a tanců. Oddělení se od státem dotované společnosti znamenalo ztrátu finanční podpory od pekingské vlády, stejně jako ztrátu licence na provozování komerčně zaměřených představení.

Bez této licence se Pekingská společnost moderního tance postupně vytrácela z kulturní scény.

Naštěstí pro Liho a celou společnost si však jejich představení vydobyly mnoho uznání v zahraničí, což jim vyneslo mnohem více příležitostí pořádat zahraniční turné, nežli kdyby zůstali státní organizací. „Na každý pád moderní tanec nepatří mezi populární zábavné formy a já neočekávám, že by někdy přitahoval masy publika, přesto se nevzdáváme snahy ho v Číně propagovat," říká Li.

„Zaměřujeme se na lidi, kteří mají smysl pro umění," říká, ale dodává, že oblast moderního tance prozkoumává více lidí.

Prohlásil, že když se ujali Pekingsk společnosti moderního tance, publikum je navštěvovalo z různých důvodů. Někteří hledali zvláštnost a odlišnost avantgardního tance, další přicházeli proto, že chtěli vidět tehdejšího šéfa společnosti Jin Xinga, který podstoupil operaci pro změnu pohlaví.

„Avšak nyní ti, kteří s námi zůstali, jsou opravdoví příznivci, kteří milují moderní tanec jako takový," říká Li.

Má důvod k optimismu. Novelizovaná pravidla pro registraci komerčních uměleckých vystoupení vydaná ministerstvem kultury zrušila licence pro pořádání představení, což znamená, že Li může se svými kolegy opět normálně vystupovat před publikem. Nyní se tak Pekingská společnost moderního tance ustavila jako samostatný celek, ovšem Tsao a Li plánují, že ji opustí.

Zamýšlejí sestavit nový soubor nazvaný Lei Dong Tian Xia, který zahrne některé bývalé kolegy a některé nováčky.

„Jedna společnost pro tak velké město zdaleka nestačí," říká Li a dodává, že města jako Paříž a New York mají každé samo o sobě mnohem více tanečních společností nežli Peking.

Osobní zážitky

Osobní vzestup a pád kariéry 37 leté Li odráží vývoj čínského moderního tance. V jedenácti letech byl Li vybrán do armádního uměleckého souboru v místním Paláci dětí, protože byl vysoký a šikovný. Jako tanečník sloužil v armádě 19 let.

Po odchodu z armády začal studovat na Pekingské taneční akademii, kde převažoval výuka čínského lidového tance.

„Takové kurzy mě nezajímaly, protože každý pohy, který mě učitelé učili, byl zafixován a popsán v knihách," říká.

„Musel jsem každé hnutí přesně napodobovat, dokud jsem si ho nevštípil, abych ho mohl předávat svým pozdějším studentům. Přepokládalo se, že se po absolvování školy stanu učitelem. Nemělo to nic společného s tvorbou a nějakou inovací."

Po skončení školy se nechtěl stát ani učitelem ani tenečníkem. V Centru moderního tance v Guangdongu mohl svobodně uplatňovat své choreografické schopnosti.

„Ale po několika prvních letech jsem chtěl svou kariéru změnit," říká. „Lákala mě pestrost vnějšího prostředí. Mnoho přátel mě říkalo, že moderní tanec se nikdy populárním nestane. Domnívali se, že bych měl svých schopností využít k tomu, abych dělal choreografie hlavního proudu tanečního umění a že mě to vynese jak slávu tak peníze."

Avšak kouzlo tvorby, blízký vztah ke kolegům a především duševní zadostiučinění, které plyne z každé práce ho postupně přitáhlo k modernímu tanci.

„Čím více choreografií dělám, tím hlouběji pronikám do moderního tance," říká Li.

„Tane se nyní stal mým životním stylem, nebo řekněme něcím, co mi přešlo do krve. Mám ráda tvůrčí práci a těší mě vyjadřovat sama sebe prostřednictvím svého těla a fyzického pohybu."