Jiří: Minule jste ve svém výkladu skončil ve velmi ranné historické době, myslím, že u vysokožárné kameniny z doby vlády dynastie Šang. Jak se čínská keramika vyvíjela později?

J.H. Ano, k tomu se hned dostaneme.

J.H. Druhým znakem vývoje keramiky, který se zformoval výrazně během dynastie Sung (od 10. sto- letí n.I.), je těsné spojení keramické tvorby s duchovními, uměleckými a filozofickými proudy doby. Keramika nepřinesla jen užitek, sloužila nejen účelům praktickým, jen kultu aspolečenské reprezentaci, ale podílela se také na tvorbě takových uměleckých hodnot, které byly chápány jako projev tvůrčího subjektu. V té době se stala i předmětem sběratelství současníků.

Konečně těsné spojení keramiky s dobovými názory na skutečnost shledávají někteří badatelé již na keramice neolitické kultury Pan-pcho (datované od doby 4800 před n.I.). Při analýze dekorativních motivů nalezli i zárodky písma (úzce souvisejícího s podobou znaků z historického období) a někteří dokonce nalézají v dekoru lidských obličejů a ryb, který je charakteristický pro tuto kulturu, záznam astronomického kalendáře, opírajícího se o pozorování slunce, měsíce a Velkého vozu a obraz přírodní nauky. Kalendář vymezoval období jednoho roku a určoval základní desetičlenný cyklus i vyrovnání lunárního a solárního počítání.

Jiří: Ale to jsem opět trochu přeskočili.

J.H. Máte pravdu. Hned to napravíme.

J.H. Vraťme se ke stručnému vývoji čínské keramiky. Její počátky lze klást do desátého tisícíletí před n.l. Z tohoto období se nalezla šedá keramika se šňůrovými otisky. Velký rozvoj keramické produkce nastává s raným neolitem - na území Číny bylo prozatím objeveno přes 500 středisek keramické produkce, z nichž nejstarší jsou datovány do 5. - 4. tisíciletí před n.l. Dějiny neolitické keramiky se dělí do dvou velkých epoch, které v sobě zahrnují několik výrazně odlišených kultur. Nejstarší je kultura typu Jang-šao (1. polovina 5. tisíciletí až polovina 3. tisíciletí před n.I.) a druhou je na ni navazující kultura typu Lung-šan (polovina 3. tisíciletí až doba kolem 1810 před n.I.). Tvorba neolitické keramiky pak pokračovala - zejména v lidových vrstvách - po celá staletí během doby bronzové za vlády dynastií Šang a částečně i Čou. Přitom právě v této době se poprvé objevuje i tvrdá kamenina s polevou.

Jiří: Zajímalo by mě, jakým způsobem byla keramika vyráběna, jakou staří Číňané používali techniku. A jakým způsobem keramické předměty barvili.

J.H. Ano, I k tomu se dostaneme.

J.H. Keramické výrobky období kultury Jang-šao jsou všechny modelovány bez hrnčířského kruhu, stáčením z hlazených hliněných válečků. V této době se ještě nepoužíval hrnčířský kruh, i když někteří badatelé uvažují o existenci nepravého tzv. "pomalého kruhu", na němž se snad vyráběly předměty malých rozměrů. Přínosem tohoto období je malovaná keramika. Barvy bílá, červená a černá se nanášely štetcem. Červená a černá se získávala z minerálů, které obsahovaly železo a mangan, bílá se dosahovala použitím hlinek podobného složení jako pozdější kameniny. Dekorační motivy byly povětšinou rostlinné a geometrické. Zejména charak- teristický je motiv spirál, snad související s kosmogonickými představami, a zřejmě magický motiv kosočtverců. Figurální motivy jsou poměrně řídké a zvláště výrazné jsou u již zmíněné kultury Pan-pcho.

J.H. Další pokračování příběhu čínské keramiky vám nabídnu v čínských zajímavostech opět za týden. Pořad připravil Jiří.