Mezinárodní spolupráce – nový trend vývoje pilotovaného vesmírného letu

Současně s rychlým rozvojem kosmonautické techniky se čím dále tím více zintenzivňuje vesmírný let, do kterého se zapojuje stále více zemí. Je zřejmé, že vesmírný let s lidskou posádkou nemůže být bez mezinárodní spolupráce. Taková spolupráce se stává novou tendencí v této oblasti.

Sonda a využívání vnějšího prostoru jsou složitou, těžkou, velmi riskantní a finančně náročnou záležitostí. Jednotlivé země by jenom těžko mohly v této činnosti dlouho pokračovat a prohlubovat ji. Rozsáhlá spolupráce mezi zeměmi je pak účinnou cestou k popularizaci a využívání kosmonautiky, aby ještě lépe sloužila lidské společnosti.

Ve dnech 15. až 21. července 1975 uskutečnily americká kosmická loď Apolio a sovětská kosmická loď Sojuz – 19 společný vesmírný let, což znamenalo první mezinárodní spolupráci v historii vesmírného letu s lidskou posádkou.

Skončení studené války poskytlo příznivé prostředí pro mezinárodní spolupráci v oboru pilotovaného vesmírného letu a nebývalou možnost vzájemné výměny po technické stránce. V 90. letech minulého století vstoupila tato mezinárodní spolupráce do nové etapy.

Během 17letého provozu kosmické stanice Mír jí navštívilo přes sto kosmonautů z více než 10 zemí a mezinárodních organizací. Americké aeroplany se 9krát spojily s touto kosmickou stanicí, což umožnilo 44 americkým kosmonautům dostat se do ní. Pět amerických kosmonautů tam dlouhodobě pracovalo a žilo, dohromady 977 dní. Praxe na stanici pomohla Spojeným státům, aby si osvojily techniku spojení aeroplanu s velkou kosmickou stanicí na orbitální dráze a akumulovaly zkušenosti z dlouhodobé práce a života člověka ve vesmíru i z vyřešení nečekaných problémů.

21. století představuje novou éru lidského sondování a využívání vnějšího prostoru. V novém období, kdy věda a technika rychle kráčí vpřed a trend globalizace je čím dále tím výraznější, je třeba ještě širší mezinárodní kooperace v kosmonautice, aby byla vyřešena otázka existence a rozvoje, před kterou lidstvo společně stojí. Za takové situace se posílení vzájemné kooperace stalo nevyhnutelnou volbu kosmonautických zemí světa. Uveďme jako příklad výstavbu mezinárodní kosmické stanice. Je považována za dosud největší lidský projekt na kosmonautickou spolupráci. K tomuto projektu se připojilo 16 zemí včetně USA, Ruska, Evropského úřadu kosmonautiky, Japonska, Kanady a Brazílie.

Jako třetí kosmonautická velmoc na světě, která sama poslala své kosmonauty do vesmíru, Čína aktivně prohlubuje výměnu a spolupráci s ostatními zeměmi. Podepsala s více než 10 zeměmi a orgány dohody o kosmonautické spolupráci a nastolila s nimi spolupracovní mechanismus; plynule probíhá „Galileův plán", který podepsala Čína s EU; Čína nadále posílila přátelskou spolupráci s asijskými a tichomořskými zeměmi v rozvoji kosmonautické techniky a v její aplikaci; prohloubila spolupráci jih – jih v tomto rezortu, tedy spolupráci s Brazílií, Argentinou, Nigérií a dalšími zeměmi a dosáhla nových výsledků; podílela se také na příslušné činnosti OSN, zacílené na realizaci návrhů 3. mezinárodní konference o vnějším prostoru.