Dnešní pořad Čínské zajímavosti, který opět připravil Jiří, zasvětíme už počtvrté čínské keramice a porcelánu, vážení posluchači.

Jiří: Naposledy jsme si řekli o kamenině s bílou, lehce namodralou polevou, která se nazývala čching paj. Ještě existují další druhy kameniny?

J.H. Ano, ještě jedna. Hned si o ní povíme.

J.H. Poslední výraznou skupinou jsou kameniny zdobené hnědou až černou polevou. Tmavá až černá poleva je asi stejně stará jako seladonová. Zachovala se např. na malé zásobnici z 2. stol před n.l. v provincii Če-ťiang. Rozvinula se v období dynastie Tchang a zejména Sung. (V Evropě je známa pod japonským názvem Temmoku, což je japonské čtení čínského místního jména Tchien-mu). Často bývá zdobena drobnějším světlejším skvrněním, charak- teristickým pro výrobky dílen tien-jao v provincii Fu-t1en. Poleva, kdy na černohnědém nebo modrošedém základě jsou nepravidelné světlé skvrny, se nazývá "zaječí srst" ("poleva zaje- čích chlupů"), podle toho, že připomíná špice štětců zhotovovaných právě ze zaječích chlupů. Touto polevou se zdobily především čajové šálky.

Všechny tyto jednobarevné polevy se hojně napodobovaly za vlády dynastie Čching, a to zejména v 17. a 18. století Výrobky této doby však nejsou pouhou napodobeninou. Svou vytříbeností, barevnou jemností a technickou dokonalostí představují originální tvorbu, která se ale stylově hlásí k sungským vzorům. Je zajímavé, že k oblibě jednobarevných polev dochází v Číně ve dvou obdobích -za Sungů (w. -13. stol.) a v 17. a hlavně 18. století za Čchingů. Pro obě tato období je charakteristický silný vliv buddhisticko-taoistické tradice učení sekty čchan (japonsky = zen) v malířství i v poezii a zduchovnění a spíše subjektivní přístup umělecké tvorby provázený rozvojem jednobarevné tušové malby. Právě sungské vytříbené zdu- chovnění určitých vrstev kultury znamenalo hlubokou změnu v esteticko-filozofickém chápání keramiky, především jednobarevných polev. Oceňování jejich jemné barevné krásy přiřadilo ji k projevům vysokého umění, a to přesto, že jejich autoři, na rozdíl od malířů a kaligrafů zůstali skryti v anonymitě dílen.

Jiří: Zatím jsme příliš nemluvili o keramice, která vznikala za doby panování jedné z nejznámějších dynastií – dynastie Ming.

J.H. V následujícím období dynastie Ming se jednobarevné polevy uplatňují na kamenině i porcelánu. Nově se objevuje tyrkysová, modrá a fialová poleva, která navazuje na tchangskou tříbarevnou polevu, používanou na hrnčině (ale ne na kamenině), v barvě smetanově bílé, žluté či nazelenalé a hnědé. Tato škála byla za dynastie Jan (13. -14. stol.) uplatňována i na kamenině a postupně se měnila přidáním tyrkysové barvy - až přešla v mingskou "tříbarevnou" polevu tj. v dekoraci polevami ve třech barvách. Z živcovitých polev se uplatňují polevy zbarvené kysličníky kobaltu a mědi – modrá a červená. Avšak "zlatým věkem" monochromních polev na kamenině a porcelánu je 17. -18. století. Ceněné byly technicky náročné červené polevy pálené při teplotě 1 300 °C. Zbarvení se dosahovalo kysličníky mědi popřípadě železa, někdy i zlatem. Na prvním místě byla mezi nimi poleva v Číně zvaná Langova červeň (v Evropě "býčí krev"), kterou v 17. století objevil Lang Tching-fi. Je to temně červená, na povrchu průsvitná stékavá poleva s jemným podélným skvrněním. Jako protiklad této, ,mužné" polevy je pokládána jemnější a světlejší fazolová červeň.

J.H. Avšak o tomto druhu barvení keramiky, zejména pak o jeho pojmenování, si povíme příště. Pořad Čínské zajímavosti pro vás stejně jako dnes připaví Jiří.