Festival cizích jazyků, který se konal v Pekingu, přilákal k účasti více než 60 institutů pro výuku jazyků, jako například New Oriental School, Wall Street English, Global IELTS (mezinárodní systém zkušebních testů v anglickém jazyce), stejně jako vysokoškolské instituce jakými jsou Pekingská univerzita pro výuku cizích jazyků a Pekingská univerzita mezinárodních studií.

Yang Liuyin, generální ředitel pekingského mětského úřadu zahraničních věcí, řekl, že předchozí tři festivaly kladly důraz na přípravu výuky cizích jazyků zejména s ohledem na konání Olympijských her v roce 2008.

Ovšem hlavní zřetel letošního festivalu, jak říká Liu, byl soustředěn na handykepované lidi, jejichž počet v Pekingu dosahuje 600 tisíc.

„Pokud dokážou zdokonalit svou znalost jazyků, Peking může poskytnout dostatečné jazykové zázemí pro konání pekingské paraolympiády v roce 2008," dodává.

Bruce Connolly z pekingského Radia 774 je toho názoru, že v Číně bylo vždy patrné velké úsilí při snaze naučit se anglicky. Pro pomoc lidem při jejich studiu jazyka byly zřízeny anglicky mluvící rozhlasové stanice, zvláštní časopisy, a také anglické koutky.

Connolly poznal jistého místního strážníka, který mluvil osmi cizími jazyky. „Když ve městě potkal cizince, dokázal jim pomoct", říká Connolly. „Je to velký vzor, který by lidi měli následovat."

Connollyho nejvíce překvapilo, když viděl a jakým entusiasmem se anglicky učí starší lidé. Studium angličtiny dává starším lidem možnost něco dělat a mají tak příležitost cítit se mladší.

Mezi další patří Jin Yi, muž asi tak kolem čtyřicítky, pohybující se na kolečkovém křesle. Je také velmi nadšený z možnosti učit se anglicky. Svou odhodlanost prokázal při semináři, který vedl dr. David Toll, dobrovolný pracovník, který své úsilí zaměřuje na pomoc hendykepovaným lidem v Pekingu právě tím, že jim pomáhá při studiu cizích jazyků.

Jin věří, že hendykepovaní lidé se mohou stát „turistickými průvodci, kteří do Pekingu přilákají více turistů, kteří sami mají nějaký hendykem a prohloubí přátelství mezi místními hendykepovanými občany a jejich přáteli ze zahraničí."

Na zmíněném festivalu byla také Sang Haoran, desetiletá žákyně základní školy, která hovoří plyně anglicky, anglicky mluví i její rodiče a také její prarodiče, jak prohlásila, „se velmi pilně věnují studiu angličtiny."

Ze všech těchto příkladů je patrné, že úroveň znalostí cizích jazyků v Pekingu postupně poroste a bude tak ubývat – dosud ovšem stále velmi častých – situací, kdy se návštěvníci z cizích zemí s obyvateli čínského hlavního města domlouvají velmi složitě.