J.H. Dnešní pořad Čínské zajímavosti, který opět připravil Jiří, zasvětíme už popáté čínské keramice a porcelánu, vážení posluchači.

Jiří: Minule jsme si slíbili, že si povíme něco o červených polevách keramiky a hlavně o jejím pojmenování. Můžeme se k tomu vrátit?

J.H. Ano, správně, jde o ono zbarvení, které se vyznačuje jemnější a světlejší tak zvanou fazolovou červení.

J.H. O oblibě červených polev svědčí i nuance jejich odstínění a označení, která jim byla dávána. Jsou to polevy broskvové s jemným zelenavým či našedlým nádechem, broskvově červená (beach-bloom), červeň ruměnce dívky - opilá kráska, apod. I zde se původní technická závada – drobné zelemodré skvrnky - stala předností opěvovanou dokonce ve verších. Vypalování fazolové čer- veně je obtížnější nežli červeně Langovy, o které jsme mluvili naposledy. Proto se vyráběly jen drobné předměty určené pro studovny vzdělanců, nebo toaletní nádobky do ženských komnat. K těmto červeným polevám se dále řadí neprůsvitná "barva-jitřních červánků". "Foukaná červeň"stejně jako" foukaná modř" byla objevem 17. století. Barva se rozptylovala štětcem a dopadala na povrch v krůpějích a byla překryta průhlednou polevou. Dosahovalo se tak jemného a prudce se rozlétávajícího zrna.

Jiří: A ještě tu nepadla žádná zmínka o modré a o zelené barvě, které jsem na různých předmětech z keramiky a z porcelánu viděl velmi často.

J.H. Velmi správně. Ani na ně jsem nezapomněl.

J.H.: Modré polevy zbarvené kysličníky, měly rovněž řadu barevných variant, jako nebeská modř, rozmytá modř, modř oblohy po dešti apod. A pak jsou tu barvy zelené. Mezi zelenými emailovými polevami byla barva melounové slupky, podzimní malvy (slezu), paví zeleň apod. Oblíbená byla "jablková zeleň" -zelený email se nanesl na bílou či našedlou krakelovanou polevu. Barev a odstínů byla celá řada. Jmenujme ještě např. barvu lilkové slupky, zelenohnědou barvu konečků čajových listů, barvu uhlí atd.

Je třeba zmínit se ještě o jižní dílně Te-chua v provincii Fu-fien. Porcelán z této dílny z doby Ming i Čching patří mezi nejkvalitnější výrobky. Lesklá a hladká poleva je čistě bílá jen s jemným narůžovělým nebo křídovým nádechem. V době Ming produkovala dílna především drobnou plastiku s náměty buddhistického a taoistického panteonu. V době Čching se repertoir rozšířil o různé nádobky a nádoby často tvarované jako květy, listy a plody rostlin; rohy nosorožce apod. Barevnou škálu techuanské běloby (v Evropě známé jako "blanc de Chine") lze rozdělit na dvě výrazně se lišící období. Mingské výrobky mají měkkou smetanovou bělobu, kdežto ty z čchingského období mají tvrdou, někdy našedlou studenou bělobu.

J.H. Tolik zatím o barvách čínské keramiky. V příštím vydání Čínských zajímavostí si povíme něco o specifickém charakteru čínského výtvarného projevu tak, jak se uplatňoval při výzdobě keramiky.