Toto dílo bylo dáno na internet na začátku letošního roku. Pekingská dívka Wang Xiao-li, která studovala ve Francii ve svém díle popisuje svůj život v Paříži. Kniha láká čtenáře i svým obalem. Nepsala o známých historických památkách, ani o těžkém životě studentů studujících v zahraničí, ale vylíčila v knize své zážitky z Paříže a pestrobarevný život v tomto městě.

Spisovatelka Wang Xiao-li je z Pekingu. Byla dobrá žákyně, ale po absolvování střední školy vybojovala s rodičí svůj boj, zřekla se šance studovat na univerzitě a rozhodla se pro volný život. V roce 2001 sama přiletěla do Paříže. Wang Xiao-li od děství slyšela mnoho věcí o Paříži a také přečetla hodně knížek o francouzské metrpopoli. Myslela si, že Paříž je raj na zemi.

Redaktorovi našeho rozhlasu řekla, že její studium v Paříži nejen splnilo její sen a také uskutečnilo cíl dobře se učit francouštinu. K tomu říká,

Ten, kdo přiletí do Francie nejen se stát studentem studujícím ve Francii, ale chtěl se osvojit francouštinu, od děství jsem slyšela někoho jiného, který dobře mluvil francouštinu, francouzština je velmi pěkný jazyk,, myslím, že holka, která dobře mluví francouštinu, je to dobrá věc. Kvůli tomu jsem rozhodla přiletět do Francie.

První rok Wang Xiao-li se v Paříži necítila právě jako v „ráji". Byla velmi osamělá. Něměla tam příbuzné ani přátele, neuměla dobře francouzsky, nemohla vstoupit do životního kruhu Pařížanů. Neuměla vařit, měla hlad, zhubla a onemocněla. Ale kvůli francouzštině vydržela všechny tyto útrapy. O svém tehdejším životě Wang Xiao-li říká,

První rok mě naučil změnit se v tvrdou. Ten, kdo je ve světě, musí se dokázat přizpůsobit jakýmkoliv životním podmínkam. Jako například člověk, který by poslán na pustý ostrov, kde musí strávit celý rok.

Wang Xiao-li studovala francouzštinu na jedné soukromé univerzitě v Paříži. Po roce uměla plynule mluvit francouzsky. Při studiu francouzštiny si našla mnoho přátel a také se přestala cítit osaměle. Částo byla zvána k přátelům, chodila s nimi po obchodech a známých památkách. A užívala si života v Paříži. Zážitky každého dne z Paříže si zaznamenala a z nich pak vydala svou první knížku. Pokud jde o romantiku, na to má každý svůj názor.

Pokud jde o romantiku, jako například, chodím sama ulicí, hned se rozprší, zapalím si cigaretu. Anebo v kavárně sedím u kávy a červeného vína. Myslím si, že to je proces romantismu.

Velké množství fotek, které byly v této knížce použity nastíňuje čtěnářům radostný život autorky v městě na Seině. Ten, kdo přečetl tuto knihu, jako by byl blízko Paříže a jakoby žil v tomto městě. Wang Xiao-li řekla, že před odjezdem do Paříže byla ráda, když jí někdo ukázal své fotky z Paříže. Ale když se vrátila domů, chodila s fotoaparátem a dělala různé fotky.

Fotky ukázaly čtenářům to, co napsaným slovem nelze vyjádřit, by ukazovaly čtenárům to, co jste viděla.

Wang Xiao-li si přeje, aby našla možnost jít do zahraničí studovat obor fotografování a aby uspořádala výstavu fotek. V současnosti je připravena napsat další knihu o utrpení lidí z jiných míst v Paříži.