Písečné bouře přinášejí sesuvy půdy a půdní erozi do povodí Žluté řeky. Tuny naplavenin se dostávají do proudu řeky, která mění svůj tok a její koryto se stává plytší. Kdysi zelené břehy Žluté řeky jsou dneska těžce zasaženy pískem.

V období sezony větrů je situace jěště horší. Mraky prachu se valí krajinou desítky kilometrů. Někteří odborníci varují, že pokud bude pokračovat devastace půdy, jenž ohrožuje ekosystem Žluté řeky na jejíim prvním ohebu, okres Mačchu se může stát novým zdrojem písečných bouří na náhorní plošině Čchingchaj-Tibet.

Místní vláda v Mačchu proto rozhodla, že záchrana zdejšího pastvinářského ekosystému se stane prioritou okresu.

S finanční dotací ústřední čínské vlády místní úřady posilují ochranu životního prostředí a snižují desertifikovanou plochu půdy. Od počátku roku 1994 bylo inciováno několik projektů. Jejich realizace přinesla záchranu 45 300 hektarů zdevastovaných lučin. Současně bylo zakázáno vypásání trávy na ploše asi 200 000 hektarů.

S cílem zachránit zdejší ekosystem a zlepšit životní podmínky pastevců a jejich stád, místní vláda plánuje obrovský přesídlovací program, v rámci kterého se snaží přesvědčit místní majitele dobytku, aby opustili zničená pastviště a přesunuli se na jiná místa. Pastevci si mají samy najít nová pastviště, v souladu s vládním nařízením o využití půdy.

Podle místní vlády, tradiční způsob chodu dobytku nejenom, že devastuje místní ekosystém, ale podstatným způsobem ukrajuje z pastvinářských zdrojů. Mnoho pastevců musí se svými stády putovat hodně daleko za zelenými pastvinami a vodou pro zvířata. Za těchto podmínek, když takové obrovské množství dobytku urazí každý den tak dlohou trasu, je těžké očekávat jakouliv seberegeneraci půdy.

Záměrem projektu, který se uskutečňuje v jihovýchodní části okresu Mačchu je, presvědčit pastevce, žijící tradičním kočovním způsobem života, aby se usadili a přešli na chov v ohradách. Tím se zabrání devastaci půdního fondu. Do roku 2008 bude vytvořeno asi 6100 chovatelských usedlostí.

"Projekt pomůže regeneraci pastvin a jejich vhodnému využití v budoucnu" říká místní představitel Cizhig. "Tím, že se pastevci usadí, dojde i ke snížení jejich životních nákladů a tím se vytvoří zdroje pro přísun kapitálu pro výstavbu infrastruktury pro jejich dobytek. Navíc tak dojde k akceleraci procesu modernizace odvětví chovatelsví dobytku", dodává Cizhig.

S tím souvisí take uplatňování série opatření. Zodpovědní pracovníci konstatují, že v uplynulých dvou letech vegetace na zdejších pastvinách oživuje a dochází k celkovému zlepšení životního prostředí.

Přesto, největším problémem není technologie, ale nedostatek finančních prostředků. Cizhig vyzval vládu k dalším finančním dotacím, dodávaje, že projekt usazování pastevecké populace a regenerace vegetace je drahý a v konečném důsledku z něj bude profitovat celý národ.