Přední britský ornitolog Colin Poole poukazuje na to, že lidé si zvolili špatný cíl, když obviňují stěhovavé ptáky coby přenašeče ptačí chřipky. Ve svém článku to dokládá novinář Chen Liang.

Když ptačí chřipka udeřila na Čínu a na další asijské země i na Evropu, lidí se začali bát, že tento smrtící virus patrně roznášejí stěhovaví ptáci. Organizace pro potraviny a zemědělství při OSN na svých vebových stránkách varuje, že..."existuje reálné riziko, že virus HPAI a jeho podtyp H5N1 může být přenesen podél tras letu stěhovavých vodních ptáků do hustě zabydlených oblastí jihoasijského subkontinentu a podél tras ptáků migrujících do Afriky a do Evropy.

Přední čínští veterináři také spustili poplach, že divocí ptáci, včetně stěhovavých ptáků byli odhaleni jako nosiči tohoto viru, přestože experti neposkytli veřejnosti žádné podrobnosti.

Avšak jistý přední expert v oboru ptactva jihovýchodní a východní Aise nedávno poukázal na to, že stěhovaví divocí ptáci jsou spíše oběťmi nežli bacilonosiči vysoce patogenního H5N1 kmene patčí chřipky.

„Stěhovaví ptáci mohou být bacilonosiči, ale důkazy naznačují, že je to velmi vzácné a že jsou mnohem častěji oběťmi viru H5N1," řekl listu China Daily na nedávném pekingském sympoziu Colin Poole, ředitel asijského programu mezinárodní Společnosti pro ochranu divoce žijící zvěře (WCS), společnosti založené v USA.

Sympozium, které se konalo v druhé polovině listopadu pod názvem „Jeden svět – jedno zdraví. Hrozba nově vzniklé choroby pro lidské zdraví, zemědělství a ochranu života; cesta, jak se s ní vypořádat" bylo uspořádáno Společností WCS a Zoologickým institutem při Čínské akademii věd.

Britský vědec Poole, bývalý předseda Klubu orientálního ptactva, nevládní organizace založené v Británii, tvrdí, že údaje shromážděné velkým množstvím lidí ukazují, že většina ptáků infikovaných virem H5N1 patří k ptákům trvale usídleným, tedy k ptactvu domácímu, nikoli stěhovavému.

Ve většině případů žili infikovaní divocí ptáci poblíž drůbežích farem.

A dále – trasy letů divokých ptáků se neshodují s mapou výskytu ptačí chřipky.

„Když se podíváte na místa výskytu ptačí chřipky, kde propukla a kdy," říká Poole, „neshoduje se to s našimi poznatky o tom, jak divocí ptáci migrují, odkud létají a kam směřují."

Poole jako příklad uvádí severovýchodní čínskou provincii Qinghai.

Na konci května tohoto roku tam ptačí chřipka typu H5N1 zabila poblíž jezera Qinghai 6 tisíc divoce žijících ptáků.

Nakažení ptáci byli převážně racci velcí černohlaví (Larus ichthyaetus), racci hnědohlaví (Larus Brunnicephalus) a husy holohlavé (Anser Indicus).

Poté, co přivedou na svět potomstvo době páření u jezera Qinghai, tito ptáci na podzim odlétají do jižní Číny, Indie a do Bangladéše. Neputují na západ do Ruska, Kazachstánu nebo do Evropy.

Kdyby tito ptáci přenášeli ptačí chřipku, objevily by se zprávy o úhynu divokých ptáků na severu Indie, v Bangladéši nebo na dalších místech na jih od jezera Qinghai.

Takové zprávy ale nejsou.