Třetím staročínským mýtickým zvířetem je červený pták, neboli fénix. Stejně jako ostatní tři zvířata je převtělením čínských souhvězdí. Jde o souhrn sedmi souhvězdí na jižní straně nebes.

Podle historických dokumentací je fénix krásným ptákem, který se díky svému nádhernému zpěvu a vzhledu nazývá králem ptačího světa. Může přinést lidem štěstí a současně je tak spiritualistický, že odpočívá jen na fénixovém stromu, jí jen bambusové plody a pije jen pramenitou vodu. Drak reprezentuje vrcholný yang, zatímco fénix je symbolem vrcholného yin.

Fénix má mnoho originálních figurek, jako je zlatý bažant, páv, orel sklaní, labuť nebo vlaštovka. Také se říká, ž se fénix převtělil z legendárního buddhistického Velkého ptáka se zlatými křídly. Bájný fénix prý má hlavu bažanta, čelist vlaštovky, krk hada a ocas ryby. Fénix je prý pětibarevný a nebo má pět druhů. Červený druh se nazývá fénix, modrý je pod jménem luan, bílý má název labuť a kromě toho existuje i žlutý a fialový druh.

Potomci zakladatele dynastie Yinshang říkají, že svého předka narodil fénix. K praotcům království Qin z doby Válčících států a pozdější mandžuské říše se váže legenda o hltáním fénixových vajčat vílou. S vývojem taoismu se fénix změnil ve figurku, která vypadala jako člověk a pták na polovinu a která předávála lidem váleční umění. Definitivně se převtělil ve vílu v podobě ryzího člověka. V Pekingu byly tři chrámy zasvěcené víle Fénix. Takové chrámy jsou také na severu a jihu Číny.

Čtvrtým staročínským mýtickým zvířetem je černý had. Jde vlastně o tvora z želvy a hadu. Želva byla původní podobou černého hada. Dříve se totiž šířila želví věštba, což znamená, že želva byla lidmi zvána do světa smrti, aby se zeptala na předka a přinesla potomkům odpověď. Želva žije v řekách, jezerech a mořích a proto se stala vodním duchem. Kvůli velké životnosti je želva také symbolem dlouhověkosti.

Stejně jako ostatní mýtické figurky je černý had převtělením čínských souhvězdí. Jde o souhrn sedmi hvězdí na severní straně nebes. Taoisté později povýšili černého hada na pozici Severního svatého ducha nazvaného Zhenwu. Zatímco modrý drak a bílý tygr se stali jen ochránci horských chrámů.

Černý had se v době dynastie Song velice povýšil a byl zlidšťován. To těsně souvislelo s podporou ze strany jednotlivých vládců dané dynastie. Za nadvlády prvního císaře dynastie Song se šířila pověst o tom, že Zhenwu a Tianpeng jsou nebeskými generály. V době císaře Zhenzhong se stalo, že vojáci uviděli hada ve vojenském táboře a pak vystavěli sál Zhenwu. V dubnu druhého roku začal tékat pramen vody z postranní části sálu, který později vyléčil většinu lidí postižených různými chrobami. Jakmile císař Zhenzhong o tom slyšel, dal rozkaz vystavět chrám na místě a věnoval mu název „Pramen štěstí". To je snad nejstarším chrámem Zhenwu na čínském území.

Co se týče původu svatého ducha Zhenwu, existuje taková pověst, že jedna ze tří duší nebeského císaře byla převtělena do královny dynasie Sui, později se pro nenávist vůči lidskému světu vzdal trůnu a odešel do hor Wudang, kde se úspěšně povýšil do nebes a stal se svatým duchem řídícím severní stranu nebes.