Podle čínské tradice se 12. měsíc lunárního roku nazývá La-yue, neboli Mrazivý měsíc. La-ba pak znamená osmý den mrazivého prosince. Severočínské přísloví říká, že nastane-li La-ba, zamrzne brada.

Svátek La-ba, neboli Svátek osmičky mrazivého prosince letos připadne na tuto sobotu. Je to lidový svátek čínského národa Chan a také předehra Jarních svátků – tradičního čínského Nového roku.

Podle historických dokumentů vznikl svátek La-ba na základě mrazivého obřadu ve starobylé Číně. Ve starých časech převládalo v naší zemi zemědělství. Pokaždé, když byla dobrá sklizeň, naši předci to vždycky pokládali za projev dobroty a dar od bohů Nebes a Země. Proto často pořádali rituál na oslavu bohaté úrody a po jeho skončení vystrojili hostinu. Rovněž vesničané vařili kaši z nového prosa a společně slavili bohatou sklizeň. S postupem časů se tento obřad změnil ve svátek obětování a uctění památky předků. Už v 5. století př.n.l. vláda určila 8. den lunárního prosince jako Svátek La-ba.

Po rozšíření buddhismu do Číny byl obřad lunárního prosince na uctění památky předků opředen novou pověstí o povýšení Šakjamuniho, zakladatele buddhismu. Prý se říká, že než se Šakjamuni stal Buddhou, neúspěšně o to usiloval několik století. Když se jednoho dne chtěl vzdát svého cíle kvůli slabšímu zdraví, potkal pastýřku, která mu dala misku s mléčnou kaší. Po pojídání kaše se Šakjamunimu postupně zlepšilo zdraví a dne 8. lunárního prosince byl povýšen na Buddhu. Na památku této události se stalo zvykem to, že každý rok v 8. den 12. lunárního měsíce buddhisté vaří kaši z rýže, oříšků a dalších obilovin a obětují jí Buddhovi. Tato kaše se nazývá kaše La-ba.

Pojídání kaše La-ba má v Číně historii dlouhou více než tisíc let, nejdříve za dynastii Song. V 8. den 12. lunárního měsíce se tato kaše vařila nejen na císařském dvoře, v rezidencích mandarínů, ale i v chrámech a obydlích prostých lidí.

Je mnoho druhů kaše La-ba. K přípravě tradiční kaše La-ba je potřeba osmi hlavních a osmi vedlejších surovin. Číslo osm, čínsky "ba", je právě totožné s 8. dnem a symbolizuje štěstí. Hlavní suroviny tvoří různé boby, jako jsou červené a zelené fazole, hrách a sojové boby. Kromě těchto surovin se používají také různé druhy obilovin, například proso, rýže, pšenice, oves, kukuřice a kaoliang. Další surovinou k přípravě kaše La-ba jsou různé druhy sušeného ovoce, například broskve, hrušky, datle, kaštany, burské oříšky, lotosová semínka, rozinky, lískovce atd.

Na vaření kaše La-ba se lidé připravují už ve večerních hodinách sedmého dne lunárního prosince. Musejí totiž namočit různé suroviny ve vodě a o půlnoci je začínají vařit na mírném ohni až do časného rána dne La-ba. Každá rodina vaří kaši La-ba, ze které nejprve obětuje zesnulým předkům a potom dopoledne nabídne svým příbuzným a sousedům. To co zbude celá rodina pojídá spolu. Zbytek kaše je symbolem bohaté úrody v nastávajícím novém roce. Rozdáváme-li kaši La-ba chudým lidem, to znamená dobrý skutek, který je ku prospěchu celé rodiny.

Obyvatelé severní Číny považují den La-ba za předehru Jarních svátků. Kromě pojídání kaše La-ba je zvykem nakládat česnek do octu. O Jarních svátcích, zejména při silvestrovské večeři je to skvělá příloha a pochutina k čínským taštičkám „jiao-zi" .

Kaše La-ba je v Číně velmi populární. Kromě tradice existuje i dietetický důvod ke konzumaci kaše La-ba. Podle moderní medicíny je velmi výživná a prospívá funkci žaludku, srdce, ledvin, plic, jater, očí a dalších orgánů.