Jarní svátky, neboli „chunjie" jsou největší tradiční slavností pro národ Chan a mnoho menšinových národností v Číně. Obvykle znamenají poslední den uplynulého roku a první den nového roku podle čínského lunárního kalendáře. V tradičním smyslu jsou však obdobím od 8. nebo 23. prosince až do 15. ledna. Lunární silvestrovská noc a první den nového roku zůstávají vrcholem oslav Jarních svátků.

Jarní svátky prý mají v Číně historii více než čtyřitisíce let. V počátečním období však neměl dnešní název ani fixní den. Asi ve dvaadvacátém století před naším letopočtem se nazýval rok, protože tehdejší lidé pokládali oběh Jupiteru za rok. V desátém století před naším letopočtem se přeneseným významem roku stala úroda. V pozdější době se rok vyvíjel ve svátky jara pro oslavu úrody.

Na venkově probíhají sváteční přípravy hned od začátku prosince lunárního kalendáře. V rolnických domácnostech se dělá generální úklid a praní ložního prádla, aby se odstranila stará špína pro vstup do nového období. K uvítání svátků obyvatelé předtím kupují a připravují dostatek potravin a další novoroční potřeby, jako jsou maso, ovoce, pečivo a sladkosti.

Ve městech tento předsváteční ruch začína mnohem dříve. Kulturní orgány, umělecké soubory a společenské spolky organizují pestré programy a bohaté oslavné akce. Televizní stanice zkouší galaprogramy, velké parky připravují tradiční „poutě„ a lidové zábavy. Obchodní domy, tržiště a prodejny nabízejí sváteční zboží z různých koutů země a ze zahraničí, s cílem vyhovět potřebám zakázníků. Podle statistických údajů, spotřeba Číňanů o Jarních svátcích činí 1/3 nebo více jejich celoroční spotřeby.

V různých koutech Číny je mnoho tradičních zvyků na oslavu Jarních svátků. Jak na severu, tak i na jihu země je ale nezbytná silvestrovská večeře v rodinném kruhu. Pro jižany se obvykle vaří více než deset chodů. V nich musí být čínský tvaroh, tedy doufu, a ryba, protože tyto dva chody dohromady zní stejně jako znak „blaho". Na severu země se k silvestrovské večeři jí čínské taštičky. Jde o kulalé knedlíčky s veškerými nádivkami. Po silvestrovské večeři lidé bdějí dlouho do noci, aby se rozloučili se starým rokem. V té chvíli se nejvíce těší děti z novoročních peněz od starších generací rodiny. O půlnoci lidé zapalují ohňostroje a odpalují rakety, aby zahnali zlé duchy a přivítali Nový rok.

První den lunárního Nového roku se lidé strojí svátečně a začíná vítat hosty a nebo navštěvovat příbuzné či kamarády. Při setkávání po ulicích se navzájem pozdravují a zvají druhou stranu domů, aby ji hostili čajem a cukrovím. Návštěva o jarních svátcích také slouží k vzájemnému porozumění, když mezi sebou panovaly spory v uplynulém roce.

Součastí mnoha lidových slavností při oslavě Jarních svátků jsou tradiční představení ve zvířecích převlecích. Interpretují zvláště lví a dračí tance, k vidění je akrobatické chození na chůdách, konají se poutě a mnoho dalších atrakcí. O Jarních svátcích všude vládne velesé sváteční ovzduší. Samozřejmě mnoho lidí zůstává doma u televize, protože během svátků je televizní program nabitý zábavnými vystoupeními, hudbou a vtipnými historkami. Mnoho čínských rodin tráví Jarní svátky u dobrého jídla a televize.

Na oslavu Jarních svátků se lepí na dveře domácností dvojverší napsané na červeném papíře, obsahující příznivé poselství pro nadcházející rok. Doma se vyvěšují rudé lampióny a obrázky s výjevy jako je blahobytná domácnost, veselá práce a přírodní krajina.

Lampiónový festival je také velmi důležitou součástí oslav Jarních svátků. Lampión je tradičním čínským lidovým uměleckým výrobkem. Lampiónová slavnost se koná vždycky 15. ledna lunárního nového roku. V tento den po večeři lidé vyjdou do ulic anebo veřejných parků, aby si prohlíželi různobarevné zářící lampióny a lampiónová představení.

Se zlepšováním životní úrovně se v těchto letech mění způsoby k oslavení jarních svátků. Jako například mladí lidé vyslovují novoroční pozdrav přes internet. V přímořských městech se novou módou stává i zájezd do zahraničí.