Chen danqing byl profesorem institutu výtvarného umění na univerzitě Qinghua v Pekingu. Jeho jméno se v posledních letech neustále objevovalo v hlavních čínských sdělovacích prostředcich proto, že stále projevoval zájem o umění. V dnešním pořadu Vás s malířem Chen Danqingem seznámíme.

5Oletý Chen Danqing je malířem, nosí stále čínský tradiční oděv a má krátké vlasy, vypadá skoro jako holohlavý, má bystré oči, které jako by mu za brýlemi neustále poskakovaly. Novináři řekl, že se jeho umělecké zážitky dělí na tři období: Chen Danqing se nejprve na venkově učil malovat, v USA pak svůj umělecký obor studoval a poté se vrátil do vlasti, aby zde vyučoval.

Chen Danqing vyrostl v přímořském městě Šanghaji ve východní části země. Měl příležitost setkat se se západním uměním, což v něm vyvolalo velký zájem o malířství. V roce 1970 probíhala v Číně kulturní revoluce, 17letý Chen Danqing odešel na venkov do provincie Jianxi pracovat jako rolník. V této provincii pracoval denně na poli a nevěděl, kdy pro něj tato fyzická práce skončí. Tehdy se chopil tužky a začal kreslit, aby si ukrátil volný čas. Potom pracoval v továrně na výrobu uren jako malíř, maloval obrázky na urny. Na toto období si Chen Danqing živě pamatuje a říká k tomu:

Byl jsme malířem, který maluje urny. V onom závodě jsem spolupracoval s jedním starým truhlářem, který vyráběl urny, maloval jsem na ně obrázky, celkem jsem jich namaloval přes 600.¨

V té době dosáhl Chen Danqing v malování velkých úspěchů. Potom maloval obrázkové časopisy a reklamy.

V září roku 1976 přijel Chen Danqing do Tibetu v době, kdy zemřel čínský předseda Mao Cetung. Lid celé země držel smutek, Chen Danqing namaloval velkou olejomalbu s názvem Velké slzy na bohaté sklizni, což znamenalo, že když se Tibeťané doslechli o té smutné zprávě, přerušili sklizeň zlaté pšenice a pouze smutně stáli ve svých červených sukních. Tato velká olejomalba byla vystavena na celostátní expozici výtvarného umění a získala vysoké ocenění. Jméno malíře Chen Danqing se rychle rozšířilo v čínských uměleckých kruzích. Mnoho mladých malířů přišlo za panen Chen Danqingem, aby se od něho učili malovat.

Je to moje nejšťastnější olejomalba. Můj věhlas mi přinesl velké výhody. Na začátku roku 1978 začalo celostátní přijímání aspirantů. K této skoušce jsem se přihlásil, v září roku 1978 jsem dostal oznámení o přijetí ke studiu, a tak jsem oficiálně opustil venkov.

Chen Danqing systematicky studoval teorii západního malířství na ústřední akademii výtvarného umění a za dva roky znovu přijel do Tibetu a maloval zde jeden obraz za druhým. Vytvořil cyklus olejomaleb z Tibetu. V říjnu roku 1980 tento cyklus vyvolal velký ohlas na výstavě aspirantů této akademie a stal se historickým mezníkem čínského moderního výtvarného umění.

Chen Danqing se s úrovní své tvorby nespokojil a cítil potřebu nadále studovat. V roce 1982 na pozvání příbuzných žijících ve Spojených státech přiletěl studovat do USA. Studium v USA bylo pro Chen Danqinga velkým lákadlem, v USA měl možnost shlédnout velké množství originálů západního výtvarného umění. V USA žil celkem 18 let, namaloval velké množství obrazů a získal zde bohaté zkušenosti.

V roce 2000 se Chen Danqing vrátil do vlasti, kam byl pozván univerzitou Qinghua, aby zde pracoval jako profesor akademie výtvarného umění. Jeho návrat do vlasti vnesl do domácích uměleckých kruhů novou a čerstvou atmosféru. Vyjádřil zde své zvláštní názory na způsob uměleckého vyučování, jimž čínské ministerstvo věnovalo velkou pozornost.

Před rokem Chen Dnaqing svou funkci profesora na univerzitě Qinghua rezignoval a pracuje jako svobodný malíř. Nejen že rád maluje obrazy, ale má rád také hudbu. V roce 2002 uveřejnil svou knihu o hudbě, kterou napsal před 10 lety v USA.