J.H. To, co právě slyšíte, jsou zvuky ohňostrojů a dělobuchů, které jsem natočil během posledního dne lunárního roku, který podle tradičního čísnkého kalendáře připadl letos na sobotu 28. ledna.

Zvukové a pyrotechnické atrakce a efekty patřily po dlouhá léta neodmyslitelně k oslavě tohoto významného dne čínského kalendáře. Před 12 lety však úřady v Pekingu a v dalších velkých čínských městech veškeré pyrotechnické efekty zakázaly. Důvodem byla jednak obava o zdraví občanů, jednak snaha zabránit rušení nočního klidu. Letos však došlo ke změně, zákaz byl odvolán a proto mohly oslavy konce starého roku a začátek nového lunárního roku začít s mnoha zvukovými efekty. Ty, které jste slyšeli a které ještě znovu připomenu, jsou jen velmi slabým odleskem veškerých detonací, výstřelů, výbuchů, které – zejména s blížící se půlnocí – připomínaly svým duněním možná spíš blížící se válečnou frontu, nežli oslavnou atmosféru. Ve svém světelné efektu byly však všechny pychotechnické vymoženosti nesmírně působivé, tvarově a barevně pestré a rozmanité. Úřady vydaly několik striktních omezení – ohňostroje byly nadále zakázány v samém centru Pekingu, což není divu, protože rozsáhlý areál Zakázaného města je velmi zranitelný z hlediska možného pořáru. Na dodržování dílčích omezení dohlíželi stovky policistů, ale je třeba dodat, že celé to veliké světelné a zvukové představení, které v Pekingu trvalo nejen během posledního dne roku, ale po celé následující jarní svátky, se obešlo bez jakýchkoli incidentů a hlavně – bez jakýchkoli vážnějších zranění.

Připomeňme si nyní význam Jarních svátků a způsob vypočítávání jejich data. Už sám název těchto svátků odkazuje nás k dávným a snad u všech národů uctívaným rituálům spojeným s oslavou návratu jara, probuzením přírody, příchodem nového života. Ve starověké Číně souvisely tyto obřady s uctíváním mnoha bohů a bůžků, vyzváváním dobrých duchů a zaříkáváním duchů zlých. Tyto tradice a jejich detailní podoba postupně v průběhu nelehkých období, v nichž byly postupně tradiční oslavy zakazovány, z paměti lidí vymizely. Když se koncem 80. let začaly opět obnovat, zůstalo hlavně vědomí, že Jarní svátky jsou příležitostí pro opětovné shledání a setkávání celých rodin. Z toho důvodu jsou také Jarní svátky nejsložitější zatěžkávací zkouškou pro čínskou dopravu. V tomto roce opět počet cestujících ve všech dopravních prostředcích překonal co počtu přepravených osob všechny dosavadní rekordy.

Jarní svátky jsou svátky pohyblivé, podobně jako je tomu v křesťanském světě s Velikonocemi.

Datum začátku Jarních svátků a tedy první dne nového lunárního kalendáře připadá na první novoluní, které nastane po 19. lednu. Jak jsem řekl – letos tomu bylo 29. ledna. Tehdy také začala vláda nového znamení čínského tradičního horoskopu. Tento rok je rokem psa.

J.H. Součástí oslav Jarních svátků v Pekingu se staly obnovené tradiční pouti, které se konají u některých chrámů. Dnes vás zvu na návštěvu jedné z nich, která byla uspořádána v tak zvaném Ditan parku.

I na těchto poutích se prolínají dávné čínské tradice se zjevným průnikem současného světa a jak to tak bývá při podbných příležitostech, vnímáte tu hodně komerčního snažení. Pouť obsahuje na jedné straně tradiční chrámové poutní místo, na kterém věřící zapalují vonné tyčinky, klaní se a přinášejí drobné dárky budhistickým bohům, současně je zde nesmírné množství stánků, ve kterých si kromě spousty gastronomických lákadel čísnké kuchyně můžete pořídit nespočet drobných dárků – od tradičních větrníků, jejichž klapání je slyšet ze všechn stran, přes malé nápodoby budhistických bubínků, přes tradiční umné čínské vystřihovánky z papíru, půvabné pestrobarevné masky, malé píšťaly, na které vám prodavačky předem ochotně zahrani... až po obrovské množství zcela nevkusných hraček a suvenýrů. S ohledem na letošní lunární znamení převládaly v tomto směru ve velkém počtu psi nejrůznějších podob, tvarů a velikostí.

Atmosféra pouti, její výzdoba, využívající motivů červených lampiónů, jež jsou zavěšeny ve velkém počtu na stromech a jež lemují hlavní cesty parku, jsou však nenapodobitelné – a nutno říct – nezapomenutelné.