Užívali si obyvatelé Pekingu před 10 tisíci lety svého města tak jako my? Jaká byla strava Číňanů v době kamenné? Poslední objevy čínských archeologů nabízejí na tyto otázky odpovědi.

Odlišné chutě obyvatel severu a jihu Číny jsou častým námětem úvah – dokonce ovlivňují často i výběr partnera.

Čínští archeologové v loňském roce objevili, že tyto odlišnosti v chutích mají mnoha set letou historii.

Na základě rozboru radioaktivního uhlíku (C13) a dusíku (N 15) získaných z pozůstatků lidí doby kamenné archeologové z Čínské akademie společenských věd nám dokážou nyní říct, že v průběhu posledních 8 tisíc let ti, kteří žili na sever od údolí Žluté řeky, se živili obilím, zatímco ti na jih od údolí řeky Yangtze dávali přednost rýži.

Tato studie patří podle seznamu, který vypracovalo více než 200 předních čínských archeologů na archeologickém fóru, jež se konalo v Pekingu, mezi nejvýznamnějších sedm čínských archeologických objevů v roce 2005.

Loňský rok byl pro čínskou archeologii neobyčejně plodný. Bylo v něm oznámeno velké množství významných objevů, jak sdělil pan Liu Qingzhu, ředitel Archeologického institutu při Čínské akademii společenských věd, která byla hostitelem tohoto fóra.

Mnoho z těchto objevů vrhlo světlo na život Číňanů od paleolitické doby až po dobu vlády dynastie Ming (1368-1644), prohlásil.

Oněch sedm největší objevů zahrnuje:

Pekingský obyvatel z doby neolitu

Čínští archeologové oznámili objev pozůstatků člověka z nové doby kamenné, který žil před 10 tisíci lety v oblasti vesnice Donghulin na západním okraji Pekingu.

Kostra, která byla objevena velme nedávno, potvruje existenci tzv. „donghulinského" člověka, o kterém se soudí, že tvořil dosud chybějící článke mezi jeskynním člověkem, který žil asi před 30 tisíci lety, a pozdějším lidským obyvatelstvem této oblasti.

Kostra vysoká asi 165 centimerů je velmi dobře zachovalá s vyjímkou poškození jamky levého oka. Mezi nosem a ústy byl nalezen nefritový předmět velikosti malíčku, patrně jakási ozdoba. Vědci dosud neurčili pohlaví onoho člověka, další průzkum pozůstatků nadále probíhá.

Archeologové také odhalili neporušenou hrobku, první tohoto druhu od objevu celé oblasti Donghulinu, k němuž došlo v roce 1966.

Hrobka a celá oblast působení těchto primitivních lidí mají zásadní význam pro výzkum druhu Homo sapiens, neboli moderního člověka ve smyslu anatomickém, v souvislosti s dalšími faktory jeho života, jakými jsou jeho způsob stravování a organizace společnosti. Prohlásil to Zhao Chaohong, významný antropolog z prestižní Pekingské univerzity, který byl současně vedoucím týmu, jenž prováděl vykopávky.