Vezměme si například festival středního podzimu, který by měl být dnem plným idylického půvabu. Dnes se stává příležitostí pro mnoho pekařských dílen, aby prokázaly svou dovednost při výrobě stále luxusnějších podob měsíčních koláčků, pečiva, které je pro tento den typické. Tyto velmi drahé měsíční koláčky už nejsou považovány jenom jídlo, ale současně jsou také příležitostí k tomu, aby se jejich prostřednictvím představili různí podnikatelé.

V listopadu 2005 přijalo UNESCO jihokorejský návrh, aby do seznamu památek byl zařazen Ganhgneung Dragon Boat Festival (festival dračích člunů) jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva, čímž byla uzavřena dlouholetá diskuse vedená kolem tohoto festivalu mezi korejskými a čínskými adakemickými kruhy.

Duanwu Festival dračích člunů byl původně slaven v Číně a jeho zdejší historie je stará 2500 let. Tato tradice byla přenesena do sousedních zemí a v následujících letech zde zdomácněla. Úspěšný jihokorejský návrh na zařazení dračího festivalu do seznamu nehmotného kulturního dědictví vedl Číňany k tomu, aby začali uvažovat, jak chránit svou tradiční kulturu a slavnosti. Mnoho odoborníků a vědců znovu formulovalo svůj názor, že tradičním čínským svátkům by se mělo dostat právní ochrany.

Vláda už pro to cosi podniká. 31.prosince 2005 představilo ministerstvo kultury veřejnosti první nominační návrh seznamu nehmotného kulturního dědictví, který zahrnuje jednak Jarní svátky, Qingming Festival (svátky zasvěcené památce zesnulých), svátek Duanwu, svátek Qiqiao (obdoba svátku svatého Valentýna), svátek středního podzimu a svátek Chongyang (známý též jako svátek starší generace).

Některá média přinesla zprávu o tom, že vláda je odhodlána chránit kulturní dědictví Číny komplexním způsobem.

Jsou však lidé, kteří mají na zásahy vlády do těchto záležitostí jiný názor. V článku v čínském deníku Moderne express se uvádí, že Jarní svátky by neměly být příliš intenzivně chráněny. A to s tím, že za prvé Jarní svátky by měly zůstat naprosto lidovým svátkem a proto by vláda neměla organizovat žádné velké aktivity, ale raději nechat lidi, aby je slavili zcela po svém. Za druhé by se měli poučit z příkladu oslavy cizích svátků a – jak soudí autor článku – neměli by trávit celé svátky doma hraním karet a hry mahjong.

V článku se rovněž uvádí, že mnoho tradičních čínských svátků ztratilo pro řadu Číňanů svůj původní význam. Lidé by proto měli chránit, jak se v článku píše, původní půvab svádků a nikoli zvyky, které už ztratily svůj původní obsah. V jistém smyslu by se tradiční svátky mohly znovu stát čistými lidovými slavnostmi.