V uplynulých dnech byla na tiskové konferenci v knihkupectví Bookworm zveřejněna mapa, která přiléhá olej do ohně kontroverzní teorii o tom, že Čína objevila Amerika dlouho předtím, nežli to v roce 1492 udělal Krištof Kolumbus. Třebaže důkazy o tom existují už po dlouhý čas, nikdo do roku 2002 nevystoupil s přesvědčivými a podloženými argumenty.

Podle Gavina Manziese podnikli Číňané neohroženou námořní výpravu v roce 1421 a v tomto roce objevili vzdálené světy. Tato teorie nepochybně rozvířila literární a vědecké kruhy. Sinologové začali zuřivě prohledávat staré historické dokumenty a uvědomili si, že chybí objektivní možnost posouzení, zatímco literární kritici procházeli básně a hledali v nich stopy po exotických místech a po detailech vypovídajících o námořních výpravách.

Onen příběh sledoval dobrodružství flotily vezoucí velké poklady, kterou vyslal císař Zhu Di, a vypráví o tom, že flotila objevila místa, na která se Číňané dosud nikdy nedostali, alespoň nikoliv podle oficiálně pořízených záznamů.

Flotila objevila západní Afriku, Australii, obě Ameriky a dokonce podnikla pokus obhalit tajemství Arktidy a Antartidy, což umožnilo mimořádné technické vybavení lodí.

Menzies neustále předkládá svoje nálezy, které objevil v námořních zprávách a písemných materiálech a prohlašuje, že nejde o pouhé domněky, ale o nepochybná fakta. A to je právě zdrojem sporů, které se kolem jeho knihy odvíjejí.

To, co je pro průměrného západního čtenáře v této knize pronikavou novinkou, je především otázka: takže všechno to, co nás učili ve škole, bylo špatně? Opravdu se to stalo takto, nebo to jen ten chlap takhle nastrojil? Jak je to vlastně s těmi Číňani a eunuchy?

Avšak zatímco Marco Polo nabízí ohromný seznam natištěný na bavlněných svitcích a velkou smečku zvířat, rok 1421 je přece jen trochu silná káva. V tomto příběhu se klade velký důraz na náznaky, dochází tu k pokusu zařadit věci mimo historický kontext, jsou tu náznaky tragedie a euforie. Jako dodatek nalézáme v knize ještě mapy. Tucty map, diagramů, ilustrací, fotografií, tabulek a nákresů, naprostou studnici pokladů pro každého, kdo kdy snil o mořských dálkách.

Význam této knihy, kromě jejího historické obvinění, které vznáší, spočívá ve způsobu, jakým upoutala pozornost k dávnověkým čínským pozoruhodným činům při objevování světa, otřásla starými zaprášenými představami, že v průběhu historie se Číňané jen zřídkakdy odvážili vyrazit za vlastní hranice.

Důvody těchto konkrétních misí spočívaly možná více v císařské ctižádosti nežli by měly základ ve vědeckém poznání či obchodních snahách a jejich dopad neměl dlouhé trvání, ale přesto Čína učinila vlastní pokus objevit svět, pokus, který se nijak nelišil od těch, které podnikaly evropské národy.

Kniha byla původně vydána v roce 2002 a i když neposkytla dostatek přesvědčivého písemného materiálu, byla hojně čtena. Nabídla tak další názor k tomuto tak hojně diskutovanému tématu.