Širší aplikace zemědělské biotechnologie se stala důležitou součástí čínské 11. pětiletky (2006-2010), protože růst tohoto odvětví je důležitý pro další rozvoj země. Prioritou strategie biotechnologického rozvoje se stává zejména biotechnologický osev nejdůležitějších obilovin, kterému se říká také genetický (GM) modifikované obilí. Čína současně zvýší investice do monitorování jeho bezpečnosti, protože pro další komercionalizaci genetický modifikovaného obilí je to nevyhnutné.

V genetické modifikaci, gény z vnějších zdrojů – často z jiného druhu obilí nebo bakterie – jsou transplantovány do obilí. Děje se tak proto, aby se zvýšila odolnost obilí vůči hmyzu, soli a faktorům sucha, a chorobám obilovin.

Z vnějších genů se k tomu nejčastěji derivuje gén z bakterie jménem Bacillus thuringiensis, bežně označovaný jako „Bt", který způsobuje, že obilí produkuje chemickou látku, jenž zabíjí larvy můry noční.

Na poli zemědělské biotechnologie je čínský výzkum blíže výzkumu Spojených států, uvedl Zhu Zhen, jeden z nejlepších odborníků na rýží a náměstek ředitele Úřadu pro vědu o životě a biotechnologii při Čínské akademii věd.

Podle Zprávy o čínském bio-průmyslu, kterou vydalo Národní centrum pro rozvoj biotechnologie, čínské ministerstvo zemědělství schválilo v polovině roku 2003 genetické experimenty u 585 rostlin a plodin, včetně 154 ekologických druhů a 48 produkčních zkoušek.

Čínská vláda v 90. letech schválila komercionalizaci genetické modifikace bavlníku, rajských a pimientos neboli tzv. španělské papriky.

Komercionalizovaný bavlník byl zavedený v roce 1997 a dneska na více než 60 procentech čínských polí roste právě tento typ. V září loňského roku, Guo Sandui, jeden z vedoucích vědců Čínské akademie zemědělských věd (CAAS) úspěšně vyvinul nový hybrid geneticky modifikovaného bavlníku, který nejenom zabije larvy, ale má také vyšší výnosy.

„Když se hybrid Bt bavlníka rozšíří v Číně, jeho pěstitelé ušetří ročně 10 miliard čínských juanů (1.2 miliardy amerických dolarů)", řekl Guo.

Genetický modifikované plodiny se rychle aplikovaly v rozvojových zemích. Podle Zprávy Mezinárodní služby pro agro-biotechnické aplikace z ledna letošního roku – čtyři nové země, s celkovým počtem čtvrt milionu rolníků – pěstuje biotechnické plodiny, což je o 11 procent více v globálním rozměru. V globálním měřítku se pěstování geneticky modifikovaných plodin zvýšilo 50-ti násobně, z 1.7 miliona hektarů v šesti zemích v roce 1996 na 90 milionů hektarů v 21 zemích v roce 2005.

V loňském roce, Írán jako první zěmě světa schválila komercionalizaci pěstování geneticky modifikované rýže.

Čína však pokračuje v tomto směru opatrně. Státní komise bio-bezpečnosti GM obilí, která je technicky rozhodujícím orgánem pro komercionalizaci GM osevu, byla v loňském roce reorganizována.

Množství vědců-specialistů na zemědělskou biotechnologii, kteří v komisi dominovali v předchozím období bylo vyměněno. Odborníci na bezpečnost GM rostlin a enviromentalisté teď vytvořili novou skupinu.