Zatímco některé tradice v Číně ztrácejí své místo, náboženství je stále uchováváno v hluboké úctě. V chrámech lze vidět davy lidí zapalujících vonné tyčinky pro bohy, aby se jim dostalo požehnání.

Při oslavě narozenin uctívaného božstva je možné spatřit ohromující obřady - věřící přinášejí spustu jídla pro bohy a plní chrámy kouřem z hořících rituálních peněz. Mnoho cizinců, kteří přijíždějí do Číny poprvé, pokládá tento zvyk, při němž se pálí peníze vyrobené z bambusového papíru a pomalované symboly štěstí, za poněkud zvláštní. Pro Číňany je tento zvyk výrazem díků uctívaným bohům nebo útěchy smutku duší zemřelých.

Nejznámější formou rituálních peněz zůstávají nebeské peníze, určené bohům, a pekelné peníze, neboli peníze duchům, jimiž se udobřují duše předků setrvávající v pekle. Tyto dvě varianty nazývají Číňané "zlaté" nebo "stříbrné" peníze - podle staniolového papíru uprostřed bankovek.

Na Západě slaví Halloween a v Číně uctívají bludné duše prostřednictvím Svátku duchů, a to vždy 15. den 7. lunárního měsíce. Lidé věří, že tohoto dne se otevřou brány pekelné, aby ti, kdo za nimi přebývají, alespoň na chvíli užili radostí pozemského světa. Bloudícím duším jsou nabízeny oběti a pálí se pro ně rituální peníze. Daného dne se podél chodníků vystaví urny z šamotových cihel, v nichž plápolá oheň a lidé do něj vhazují peníze duchů.

K dosažení kompromisu mezi tradiční vírou a ochranou životního prostředí vydala vláda nařízení, aby se peníze pálily v jedné určené lokalitě. Nechceme lidi odrazovat od tradičních zvyklostí, ale je třeba dbát o naše prostředí.

Kromě své role v náboženství hrají rituální peníze i jinou roli. Jak sběratelé, kteří se zajímají o kulturní a světské aspekty rituálních peněz, informovali, většina těchto peněz není určena pro mrtvé či pro bohy, ale pro živé lidi. Pálení peněz symbolizuje snahu o překonání problémů, s nimiž se setkáváme v každodenním životě. Rituální peníze pro sběratele neznamenají pouze médium, které spojuje pozemský svět s nadpozemským. Představují také potřeby a touhy lidí.

Tradice pálení peněz se datují do dynastie Tang (618-907). V mnoha básních se zmiňuje popel z peněz duchů spálených během Dne zametání hrobů, neboli Svátku čistoty a jasu, který se připomíná kolem 5. dubna.

V dobách, kdy tradice a rituály hrály výraznou roli ve společnosti, se rituální peníze u Číňanů těšily velké oblibě. Nejen že sloužily k udobření se zlými duchy, o nichž se věřilo, že jsou příčinou zranění, nehod a nemocí, ale také pomáhaly odstranit bolest v životě, ať fyzickou nebo duševní.

Jeden druh rituálních peněz, který se už teď nevyrábí, byl potištěn včelami a motýly a patří mezi ty se zvláštní funkcí. Když byl člověk poštípán nějakým hmyzem, s pomocí rituálních peněz svá zranění vyléčil. Na první pohled vypadá tato metoda trochu nedůvěryhodně, nicméně rituální peníze obsahují substanci zvanou chiang huang - výtažek z čínské byliny s protizánětlivým účinkem, který zároveň působí i proti otokům.

Díky změnám ve společnosti se nejoblíbenější formou rituálních peněz staly ty, které přinášejí bohatství.

Ačkoli je pálení peněz jako oběť bohům a duchům důležitým lidovým obyčejem, lidé praktikují tento zvyk v stále střídmější formě. Upřímnost je důležitější než množství peněz, které spálíte.