Ž Pen stojí před soudcovskou lavicí a my – v části, která je 59. – si poslechneme, jak pokračuvala jeho výpověď.

„Po Kaj prohlásil, že se rozvedl s manželkou a chce být nějaký čas daleko od hlavního města, kde mu rodina jeho bývalé ženy dělá těžkosti. Ukázalo se, že je to zpustlý pijan, ale v obchodě mimořádně schopný. Když jsem si přečetl oznámení, povolal jsem svého majordoma a zeptal se, kdy viděl Po Kaje naposled. Řekl, že ten člověk přišel v noci na dnešek domů velice pozdě, šel do svého pokoje na čtvrtém nádvoří mého domu, ale za chvíli nato zase odešel a nesl s sebou plochou krabici. Protože správce mého domu ví, jaký nepravidelný život Po Kaj vede, nevěnoval tomu zvláštní pozornost, ale bylo mu nápadné, že zřejmě odcházel ve velkém spěchu. Než jsem šel k soudu, prohledal jsem jeho pokoj. Nechybí tam nic kromě kožené schránky, v níž chová své papíry. Všechno jeho šatstvo a osobní potřeby tam zůstaly."

Na chvíli se odmlčel a pak uzavřel:

„Přál bych si, vaše Ctihodnosti, aby mé prohlášení ohledně toho, že nenesu odpovědnost za Po Kajovu mimopracovní činnost, bylo zaprotokolováno."

„Bude zaprotokolováno," řekl soudce chladně. „ale zároveň s mou poznámkou, kterou hned uslyšíte. Vaše prohlášení nepřijímám a naopak vás činím plně odpovědným za vše, co váš obchodní správce udělal či neudělal. Byl ve vašich službách a žil pod vaší střechou. Podílel se na pečlivě připravovaném plánu na zavraždění mých dvou pomocníků. Je na vás, abyste prokázal, že nejste do onoho spiknutí rovněž zapleten.!

„Jak to mohu prokázat, vaše ctihodnosti?" naříkal Ž Pen. „Já o tom nic nevím, vaše Ctihodnost! Jsem zákonů dbalý občan. Cožpak jsem před časem nenavštívil vaši Ctihodnost jen proto, abych ohlásil, že..."

„Zpráva, kterou jste mi přinesl, byla vědomá lež!" přerušil ho soudce stroze. „Kromě toho se mi doneslo, že v blízkosti vašeho sídla, u druhého mostu přes kanál, se dějí podivné věci. Až na další máte domácí vězení"!

Ž Pen začal protestovat, ale velitel biřiců ho houknutím umlčel. Dva muži ho odvedli do strážnice, kde měl vyčkat dalších příkazů soudce Ti, pokud jde o míru trestu.

Když Ž Pena odvedli, pokledl před soudcovým stolem Ku Meng-pin.

„Tato osoba," řekl, „zaujímá poněkud odlišné stanovisko, než zaujal můj přítel a kolega Ž Pen. Pokud byl také můj obchodní správce, Korejec Kim Sang, zapleten do rvačky ve člunu, chci důrazně prohlásit, že cítím plnou odpovědnost za veškerou činnost Kim Sanga, včetně všeho, co čeho se mohl eventuálně zaplést mimo úřední dobu. Oznamuji vaší Ctihodnosti, že korejský člun, na němž k násilí došlo, je mým majetkem a že tři lodníci jsou korejští námořníci v mých službách. Můj předák v loděnici dosvědčil, že včera večer, v čase večerního jídla, přišel Kim Sang na nábřeží a přikázal, aby člun vyplul, aniž uvedl cíl cesty. Netřeba říkat, že jednal bez mých příkazů a vědomí. Ale já osobně násilí, jež bylo spácháno, pečlivě vyšetřím a uvítám, bude-li několik zkušených mužů od soudu vysláno na nábřeží a do mého domu, aby dohlíželi na veškerou mou činnost."

„Tento soud," řekl soudce Ti, „oceňuje ochotu Ku Meng-pina ke spolupráci. Jakmile bude vyšetřování rvačky uzaveřeno, bude mu mrtvé tělo řečeného Kim Sanga předáno, aby je mohl odevzdat nejbližším příbutným k pohřbení."

Soudce se chystal zasedání uzavřít, když tu si všimlm rozruchu mezi přítomnými.

Vysoká žena hrubých rysů, oblečená do černého šatu s křiklavě červeným vzorem, si razila cestu davem. Vlekla s sebou jinou ženu, se zahalenou tváří. Když poklekla, zahalená žena zůstala stát po jejím boku se skloněnou hlavou.