V srpnu 1997 byla oficiálně založena Potravinářská společnost Laoganma. Počet pracovníků najednou stoupl na více než dvě stě lidí. Tato negramotná paní se dívala na stále rostoucí kopu podnikových dokladů a nevěděla si rady. Její syn Li Guishan pracoval jako řidič státní hospodářské organizace. Chtěla však, aby toho nechala pomáhal jí v podnikání. Ale váhala s tím, protože nechtěla, aby její syn ztratil tzv. „železnou misu", tedy stálou a neriskantní práci. Nakonec syn sám podal výpověď na svém pracovišťi. Jako první věc, kterou Li Guishan udělal hned po svém nástupu do podniku, vypracoval pro podnik řadu předpisů, které nebyly sice důmyslné a jasně definovaly, co se v podniku může a co nemůže, co je třeba odměnovat a co trestat. Na řízení tohoto podniku by se nestačil jen její syn, který měl pouze středoškolské vzdělání. Později paní Tao Huabi do podniku přijala absolventa vysoké školy Wang Haifenga, který je dnes třetí osobou v podniku. Chtěla ho přijmout jako vedoucího kanceláře podniku. Ale než k jmenování došlo, pracoval v podniku po dobu jednoho měsíce na různých drobných pracích, abz se seznámil s provozem. Pak ho poslala na průzkum trhu po celé Číně. Teprve po půl roku Wang Haifeng začal pracovat ve funkci vedoucího kanceláře.

Ke zaměstnancům se Tao Huabi chovala vždy podle čínského přísloví, že když mi člověk důvěřuje, důvěřuji mu desetinásobně. Pokaždé, když zaměstnanci jeli na služební cesty, Tao Huabi se s ními loučila jak matka se svými syny a dcerami. Darovala jim na cestu vejce, které pro ně sama vařila. Doprovázela je až k bráně podniku a znovu a znovu je upozorňovala, aby mysleli na svou osobní bezpečnost. Tím dostala jméno Lao Ganma, tedy „stará nevlastní matka".

Počátkem roku 2001 plánovala Tao Huabi vystavět další novou tovární halu v zájmu zvětšení výrobní kapacity. Chtěla od vlády získat úvěr. Obvodní vláda, do jejíž kompentence spadá podnik, tomu příkladala velkou pozornost a zavolala jí na jednání. Paní Tao Huabi přijela s Wang Haifengem, vedoucím kanceláře a jedným účetným. Ale při výstupu z výtahu v budově obvodní vlády se jí zachytily šaty ve dvěříchj výtahu a paní Wang upadla na zemi. Bylo to zaviněno starým výtahem. Její doprovod myslel, že se rozlobí. Ale ona jenom klidně řekla: „Podívejte se, naše vláda má také finanční problémy, stálempoužívá tento starý výtah. Proto raději o úvěr nepožádáme. Vedoucí kanceláře se domníval, že si dělá legraci. Ale ona dodala: „Úvěr znamená půjčit si peníze od státu a nadělat státu starosti. Nechceme úvěr a jedeme domů." Tato věc se potom rychle roznesla po okolí. Mnoho státních úředníků a podnikatelů slyšelo a ocenilo, že paní Tao Huabi je velmi chápavá a že dělat obchod s takovou osobností nebude žádný problém.

Jeden hongkongský obchodník přijel na návštěvu podniku, chtěl získat její vizitku, ale paní Tao Bihua říkala: „Bohužel, nikdy nemám vizitku." Hongkongský obchodník byl tím velmi překvapen a řekl, že navštěvuje jedinou předsedkyni, která nemá vizitku. Tao Huabi se ale jen zasmala, protože podle jejího názoru, pálivá omačka se značkou Laoganma se prodává v celé Číně a značka Laoganma je její nejlepší vizitka.