Přírodní rezervace Wo Long se nachází v jihozápadní části okresu Wen Chuan (Wen-čchuan) v čínské provincii Si-chuan (S´- čchuan). Žije zde jedna desetina divokých bambusových pand a přes polovina chovaných celé Číny, proto je skutečným „domovem bambusových pand".

Wo Long je v oblasti horního toku řeky Min Jiang (Min-ťiang), přítoku řeky Jang-c´. Je 130 km vzdálený od Cheng Du, metropole provincie Si Chuan. Přírodní rezervace je od východu na západ 52 km dlouhá a od jihu na sever 62 km široká. Její celková rozloha činí 200 tisíc hektarů. Pokud jde o zdejší terén, její severozápadní část je vyšší než jihovýchodní, hory jsou strmé, údolí jsou hluboká a voda teče prudce. V rezervaci je 101 hor, které jsou vyšší než 5000 metrů, mezi nimiž je např. vrchol Si Gu Niang Shan ( S´-ku-niang-šan, česky: Čtyři dívky ), vrchol Ba Lang Shan, Vrchol Niu Tou Shan ( Niu-tchou-šan, česky: Kravská hlava ) a vrchol Qian Liang Shan ( Čchien-liang-šan, česky: Hora peněz a obilí ).

Přírodní rezervace Wo Long byla vyhlášena v roce 1963. Je v celé zemi známá jako „domov bambusových pand" a „park divokých zvířat a rostlin". Jedná se o největší rezervaci velkých pand v Číně. Zde žije 154 bambusových pand a 98 chovaných. Roste zde více než 3000 druhů rostlin včetně velmi vzácných a žije také přes 2000 druhů jiných divokých zvířat. Je tady poměrně ucelený systém ekologie vysokých hor.

Ředitel Správy Přírodní rezervace Wo Long pan Zhang He-min informoval, že v posledních více než 10 letech jeho správa věnovala velkou pozornost ochraně a výstavbě ekologického prostředí a přísně zakazovala sekání stromů v centrální zóně rezervace. Rolníci, kteří bydlí v této oblasti, mohli sekat stromy v určených místech a podle stanoveného ukazatele. Současně s tím správa energicky chrání původní lesy a zalesňuje. Zalesnila už 1000 ha stromů, takže se lesní krýt této rezervace rozšířil z 45% v roce 1975 na nynějšího 80%.

Na konci 70. let minulého století, kdy bylo první celostátní sčítání bambusových pand, bylo zde zjištěno 145 pand. V roce 1983 v této oblasti nadměrně rozkvetly bambusy a mnoho divokých pand zemřelo hlady, protože neměly co jíst. V roce 1987, při druhém sčítání, se počet bambusových pand snížil asi na 90 kusů. Po třetím sčítání v roce 2004 jich bylo už 154 kusů.

Pan Zhang He-min sdělil, že na konci 1983 bylo dáno do provozu Čínské výzkumné centrum pro ochranu bambusových pand v této přírodní rezervaci. Centrum má stáje pro pandy s prostorem na jejich polodivoký život, jejichž plocha činí téměř sto ha. Každá stáj má malé hřiště pro pandy. Kromě toho je zde také speciální nemocnice a muzeum bambusových pand. Ke konci r. 2004 se zde narodilo 90 pand, z nichž 77 žije. V roce 2005 se narodilo zase 16 pand a všechny jsou naživu.