Poslouchejte:V současnosti se v rozsáhlém měřítku využívají družice na průzkum a výzkum přírodních zdrojů zeměkoule, kterou společně vyvinuly Čína a Brazílie.

Taková družice je schopna zjistit strukturu zemních vrstev a podzemní bohatství. Může také kontrolovat lesy, moře a vzduch a poskytovat předpověď vážných přírodních pohrom. Od 90. let minulého století Čína a Brazílie - které představují velké země přírodních zdrojů – začaly s vývojem a výrobou družice na zemní zdroje. V roce 1999 vypustily družici na zemní zdroje č. 1. Čtyři roky poté ji nahradila čínsko-brazilská družice č. 2, která je stále na orbitu ve vesmíru. Brazilský velvyslanec v Číně, Edson Duarte Moteiro, spolupráci ocenil takto:

„Díky této spolupráci ovládly Brazílie a Čína špičkovou techniku v oblasti družic na zemní bohatství a zesílily schopnost pozorovat životní prostředí a pohromy. Po mnoha stránkách tato družice velmi dobře vyhovuje potřebam obou zemí při jejich rozvoji."

Jak bylo oznámeno, údaje získané touto družicí jsou aplikovány v zemědělství, lesnictví, vodohospodářství a dalších oblastech, což dosáhlo značného společenského i ekonomického efektu. Např. v zemědělství se používá družice zejména na měření plochy zemědělských plodin, pozorování jejich růstu a odhadování hrubé výroby. Vedoucí Centra dálkového snímání severočínské provincie Shan Xi, pan Li Wen-ke uvedl, že v posledních 6 letech jeho centrum využilo mnoho údajů z této družice. Řekl:

„Využití čínsko-brazilské družice je pro nás výhodné: za prvé, cena je daleko nižší než u francouzská družice SPOT nebo americké TM; za druhé, dají se u nás přesně, neprodleně a účinně získat údaje z družice; za třetí, rozpoznávací schopnost této družice může vyhovovat potřebě zemědělské výroby."

Údaji získanými čínsko-brazilskou družicí se Čína aktivně podílela na mezinárodním projektu průzkumu vodních a půdních zdrojů. Před několika lety Asijsko-tichomořská rada hospodářství a společnosti OSN iniciovala projekt, nazvaný „komplexní správa vodních a půdních zdrojů v suchých a polosuchých oblastech", který sleduje cíl posílit odolnost zemí v těchto oblastech proti suchu. Vědecký pracovník Ústavu aplikace dálkového snímání při Čínské akademii věd Wang Chang-yao, který se projektu zúčastnil, řekl, že kromě Číny se do projektu zapojily také KLDR, Mongolská republika, Kazachstán, Uzbekistán, Pákistán a další. Každá z nich vybrala svou zkušební zónu. Čína měla kraj Shi He Zi v Ujgurské autonomní oblasti Xin Jiang. Dosáhla ve výzkumu řady výsledků na základě údajů ze zmíněné družice, které byly kladně ohodnoceny kolegy ze zainteresovaných zemí.

Prostřednictvím čínsko-brazilské družice shromáždila Čína spoustu údajů k analyze a výzkumu tsunami v Indickém oceánu v minulém roce. Výsledky výzkumu poskytla postiženým zemím a oblastem. Šéf Čínského centra pro využití družic na zdroje Guo Jian-ning potvrdil, že mezinárodní společenství věnuje této družici čím dále tím větší pozornost:

„Zahraničí má velký zájem o údaje z této družice. Předběžně byla domluvena distribuce informací přímo z družice v Austrálii, Kanadě a Norsku už v tomto roce."