„Učte se od Lei Fenga, jeho dobrým příkladem" – to je píseň, kterou mnozí Číňané důvěrně znají. Nová kniha se pokouší nabídnout čtenářům skutečnou podobu jednoho z nejznámějších národních idolů 60.let.

V srpnu 1962 zemřely dva velké idoly. Tím prvním byla Marilyn Monroeová (1926-62), kterou znali filmoví diváci po celém světě jako hollywoodskou erotickou bohyni.

Tím druhým byl Lei Feng (1940-62), známý v téměř každé čínské rodině jako obyčejný voják, který se stal hrdinou a který zemřel v době míru.

V současné době se podoba Lei Fenga zredukovala do komerčního symbolu, stejně jako obraz Marilyn Monroeové bývá velmi často využíván na módním zboží, jež vyhledávají mladí Číňaní chtiví držet krok s dobou.

Popularita Lei Fenga se prudce šíří v rámci komercionalizované společnosti.

„To však neznamená, že čínští mladí lidé, zejména pak ti, co se narodili v 80. letech, skutečně chápou, jakou osobností Lei Feng byl a co jméno Lei Fenga znamenalo pro starší generaci," říká Shi Yonggang, životopisec, který v nedávně době vytvořil bohatě ilustrovanou biografickou knihu o Lei Fengovi ve spouautorství s Liu Qingxiongem a Zhang Junem.

Přestože se tato kniha řadí k přibližně tisícům uveřejněným publikacím, které byly o osudu Lei Fenga vydány od roku 1963, kniha s názvem „Lei Feng: 1940-1962" nabízí nejkomplexnější a nejpoutavější pohled jak co do obsahu, uspořádání, grafické podoby tak obalu.

Kniha se svými třemi sty málo známými fotografiemi Lei Fenga líčí Leie jako mladého muže, který měl rád legraci a žil v duchu své doby.

Mnoho Číňanů zná Leie z jeho deseti deníků, které popisují jeho loayjalitu vůči straně, armádě a Mao Zedongovým myšlenkám, jež představovaly hlavní ideologický proud oné doby.

Mnoho lidí ale neví, že Lei také miloval písně a tanec. Kniha to odhaluje.

Zajímavé je také dozvědět se historii Leiovy práce. Byl původně zemědělcem a když se nejrespektovanější skupinou ve společnosti v padesátých letech stali dělníci, stal se ocelářem v továrně ve městě Anshan v severovýchodní čínské provincii Liaoning. Pak si zvyšoval kvalifikaci, aby získal – tehdy velmi výjimečně vydávaný – řidičský průkaz a zahájil tak kariéru jako řidič náklaďáku.

Kniha popisuje Leie s tím, že měl dlouhé vlasy, což bylo v armádě zakázané, nosil módní svetry, kožené sako a náramkové hodinky, to všechno bylo v té době považované za známky přepychu.