Výsledky vědeckého výzkumu ukazují, že celonoční spánek člověka se skládá ze 4 až 5 period, které probíhají střídavě. Každá perioda se dá dělit na 3 části, tj. doba mělkého spaní, doba hlubokého spaní a doba rychlého pohybu očních koulí. Po skončení třetí doby člověk zase vstupuje do doby mělkého spaní a tím začíná nová perioda.

Jak dlouhý spánek je vhodný pro člověka? O tom paní Zhang Jing-xing, ředitelka Čínské společnosti pro studium spánku a profesorka fyziologie na An-huijské univerzitě mediciny řekla:

„Jak dlouho by člověk měl spát v jednom dnu? Dá se říct, že to je u každého člověka rozdílné. Dospěly průměrně spí asi 7.5 hodiny. Přesto 6 až 9 hodin patří k normálnímu rámci. Vhodná délka spaní je totiž ta, po které se člověk na druhý den cítí příjemně a dynamicky."

To nikoli neznamená, že čím je delší spánek tím je to pro člověka lepší. Dlouhodobě příliš dlouhý spánek naopak zdraví poškozuje, dokonce možná neblaze ovlivňuje délku lidského života.

A jaký spánek je vlastně kvalitní? Ve skutečnosti o kvalitě spánku rozhoduje podíl doby hlubokého spánku v celém průběhu spaní. U dospělého to představuje 15 až 20% celého spánku. V této době člověk ztrácí vědomí, což pomůže regeneraci těla i duše.

Paní Zhang Jing-xing poukázala na to, že kvalitní spánek vyžaduje dobrý zvyk.

„Musíte uvolnit myšlení i tělo, abyste se mohli přirozeně dostat do vyžadované délky hlubokého spaní. Kromě toho by bylo lepší, kdybyste se uložili k spánku brzo po 22. hodině, protože vrata lidského spánku se otevírají ve 22. hodin a doba hlubokého spaní je v první polovině noci, která souvisí s teplotou člověka. Když půjdete spát příliš pozdě, tak doba hlubokého spaní se zkracuje."

Profesorka Zhang také podotkla, že spát v poledne je dobrý zvyk, protože od rána do noci člověk spotřebuje tělesnou a duševní sílu a spánek uprostřed dne hraje v celém dni zmírňující úlohu. Ale navrhuje, aby polední spánek netrval příliš dlouho:

„Pozor, abyste spal jenom 10 minut až půl hodiny. Při příliš dlouhém spánku v poledne byste vstoupil do doby hlubokého spaní. Když se vzbudíte, budete ospalý, protože se vědomí obnoví až po delší době."

Dále bychom hovořili o problémech při spaní. Podle mezinárodní analyzy existuje 80 až 90 druhů chorob, které překáží spaní. Z nich nejběžnější jsou např. dočasné zastavení dechu a nespavost. Podle výsledků průzkumu, 20 až 30% Číňanů má problémy s chrápáním a téměř 40% dospělých obyvatel Číny v nestejné míře trpí nespavostí.

Pokud jde o dočasné zastavení dechu, zástupce vedoucího lékaře dýchacího oddělení Fakultní nemocnice lidu při Pekingské univerzitě pan Han Fang poznamenal, že chrápání ukazuje zúžení dýchacích cest. Když se dýchací cesta úplně zacpe, dojde k dočasnému zastavení dýchání ve spánku.

„Podle statistik, jedna čtvrtina lidí, kteří chrápou je nemocná dočasným zastavením dýchání. Ostatní tři čtvrtiny by se pomalu dostávaly také k takové chorobě."

Podle něj se choroba nechá léčit jednak dýchacím přístrojem a jednak operací, což přináší očividný efekt.