Čínský rozhlas pro zahraničí

v Kontakt
China Radio International
Domov
Svět
  Ekonomika
  Kultura
  Věda a technika
  Sport
  Další

Dnešní Číňané

Novinky z Číny

Čínská ekonomika

Společenský život

Věda a technika
(GMT+08:00) 2006-05-18 20:26:00    
Šanghaj s ptačí perspektivy 1.

cri

(Rozhovor s architektem Janem Bendou natočený v 56. patře nejvyšší budovy na čínské pevnině – šanghajské Ginmao)

(Znělka)

J.H. S panem architektem Bendou navazujeme na naše předchozí povídání a jsme opět vysoko, sedíme v 56. patře nejvyšší budovy nejen v celé Šanghaji, ale v celé Číně. Jak se ta budova jmenuje?

J.Benda: Ta budova má jméno Ginmao a můj kamarád Štěpán tomu říkal Maův duch, ale to je jen taková legrace, s Maem to nemá nic společného. Je to vlastně nejvyšší barák, který vzniknul na počátku nebo v polovině 90. let, byl navržen i postaven americkou firmou SOM, je 420 metrů vysoký, má 88 pater a základy jsou 90 metrů hluboké. Takže celá stavební konstrukce je asi 510 metrů dlouhá, v tom celku. Což je vlastně velice úctyhodné a přes všechno to, že fasádá navrhovali němečtí inženýři a dodávali ji z Německa, architekti byli z Ameriky a celá řada konzultantů z Austrálie a z celého světa, takže Číňanům je nezbytně nutné přiznat respekt, že to dokázali zorganizovat, že to dokázali postavit. Ten dům je financovaný vládou, je v něm hotel, je pronajatý do soukromých rukou jako hotel firmy Heyat, je to nejvyšší Heyat na světě, je velice prosperujícím podnikem. Spodních 50 peter jsou kanceláře a horních 40 pater je hotel, nahoře je vyhlídková terasa a kavárna, kam člověk může jít. A důvodem, proč celý tento dům vznikl, je snaha Číňanů potvrdit svou legitimitu, nárok na svou existenci fyzickou realitou. Mít architekturu, která bude jedinečná, která budou dominující, která bude snadno rozeznatelná, která bude určitým symbolem moderní Číny. A myslím, že se to do určité míry podařilo, i když architektonicky se s tím domem neztotožňuju, nicméně mám respekt k tomu, co všechno ten dům měl dokázat, co měl udělat a myslím si, že splnil svůj účel a že má právo na existenci.

J.H. My jsme začali tím, že je to nejvyšší dům v Číně, není to tak dlouho, kdy byl nejvyšším domem v celé Asii. A když už mluvíme o těch nej, vedle, v těsné blízkosti tohoto domu je staveniště, kde postupně vzniká další obrovská stavba, která tuto převýší a stane se nejvyšším domem na světě?

J.Benda: Nejvyšším domem na světě po dobu několika málo měsíců nebo let, než bude vyšší stavba World Trade Centra v New Yorku, která ji má převýšit o pár metrů, a pak v Dubaji se chystá stavba mrakodrapu, který má být 750 metrů vysoký. Nevím, co by k tomu měl člověk říkat. Nemyslím, že smyslem baráku je dosáhnout absolutního rekordu, nicméně to je jistý trend a jistá jedinečnost, touha po určité technické dokonalosti, po určitých schopnostech, technických, stavebních...vyvinout systémy, které jsou schopné takovýchhle rozměrů.

J.H. Měli bychom se podívat z okna a pro rozhlasové posluchače zprostředkovat jaké panorama se nám otevírá před očima, sedíme na druhém břehu řeky Wanpu a jsme vlastně uprostřed nedávno vzniklého, jestli to tak můžu říct, obchodního centra...

J.Benda: Obchodního a byznys centra nové Šanghaje. Co můžu říct s určitou pýchou, že moje žena se podílela na urbanistickém návrhu této části, i když nemůžu říct, že bychom se ztotožnili s těmi výsledky, nicméně to byl úkol zcela ojedinělý ve své době, zcela výjimečný a mít možnost se na tom podílet ještě s dalšími architekty z jiných firem bylo jistě velké štěstí, které člověk potkalo v jeho profesní dráze.

J.H. Na pokračování vyprávění architekta Jana Bendy vás v pořadu Čínské zajímavosti zve opět za týden Jiří.