V roce 1956 bylo na návrh Shan Shiyuana založeno v Zimním paláci architektoniské studijní oddělení a on se stal jeho vedoucím. Za nedlouho poté bylo ustaveno oddělení pro řízení starých staveb, jehož vedoucím byl stále on. Jedno z jeho opatření bylo, že do svého oddělení neustále zval zkušené mistry z profese zednictví, malířství a lepení papíru, aby se pracovníci poučili o rekonstrukci starých architektonických objektů. V roce 1958 stát uvolnil finanční prostředky na generální rekonstrukci Zimního paláce a pan Shan Sshiyuan předložil čtyřbodovou zásadu: Důraz na ochranu, rekonstrukce výběrových položek, všestranné plánování a postupně realizovat. Tato zásada se později stala pravidlem pro rekonstrukci starých staveb v Zimním paláci. Nejdůležitějším úkolem při rekonstrukci bylo znovu namalovat barevné malby na prodloužených částech střech mimo příčné stěny, protože tyto malby se za dlouhá léta poškodily a opadávaly. Poškozené malby byly namalovány v počáteční době po pádu dynastie Qing, ale ne přesně a původně podle dynastie Qing. Na základě průzkumu historické dokumentů bylo rozhodnuto, aby tyto malby byly přemalovány podle původní normy z dynastie Qing. Shan Shiyuan pozval dva zkušené malíře, aby napodobili zbývající barevné malby a zhotovili vzorky. Dva malíři pracovali několik let a napodobili kolem dvou set vzorků, které se staly vzácnou pomůckou pro pozdější restaurátorské práce maleb na objektech Zimního paláce.

Pan Shan Shiyuan měl profesionální zvyk, totiž sbírat všechny staré věci, které se týkaly Zimního paláce. Mezi tyto věcmi byly kus cihly a střešní tašky, staré hřebíky z dveří, kusy dřevěné řezby nebo části keramických zvířat. Tyto věci byly buď vykopány z řeky kolem Zimního paláce anebo demontovany ze starých domků. Všechny staré věci pokládal za vzácnost a odnesl je do své kanceláře. Když jich měl celou hromadu, předal je dokumentačnímu oddělení pro starou architekturu a nikdy nezapomněl upozornit: „Tyto věci necháte jako staré památky, neházejte je do šrotu."

Jeho dcera Shan Jiayun mu pomáhala při vydání dvou důležitých děl nazvaných „Byl jsem sedmdesát let v Zimním paláci" a „Historky Zimního paláce". První dílo má dvé části, týkající se studia archívu z historie dynastie Qing a studia staré architektury. Obsahují výsledky celoživotního studia Zimního paláce. V tomto díle existuje spousta vzácných historických údajů, které se za sto let ztratily v neznámých místnostech a mohly by se poškodit a tak by je nikdo neznal. Tyto údaje pan Shan Shiyuan uváděl ve svém díle pro historiky ve studiu. Druhé dílo „Historky Zimního paláce" je vědeckopopulární knížka. Informace v ní o Zimním paláci v ní jsou velmi zajímavá a měly velký ohlas u čtenářů.

Pan Shan Shiyuan vedl prostý život. Řekl: „Obdivuji historické památky, ale neuchovávám je, nekupuji a neprodávám. Taková je kázeň nás, kteří děláme tuto profesi." Na smrtelném lůžku své dceři řekl: „Pracoval jsem v Zimním paláci čtyřiasedmdesát let, ale nevydělal jsem ani krejcar zneuživáním věcí ze Zimního paláce."

Vážení posluchači, tím končíme vypravění o panu Shan Shiyuanovi, známém odborníku ze Státního muzea Zimní palác v Pekingu". Děkuji vám za poslech. Na slyšenou.