Tzv. inteligentní byt, neboli elektronický manažer rodiny, je ve skutečnosti internetový systém v bytě, který spojuje počítač se všemi domácími elektrickými spotřebiči. Když člověk má sebou mobilní telefon, který je připojený k internetu a byl opatřený příslušným softwarem, bude moci na dálku kontrolovat elektrické spotřebiče ve svém bytě.

V tomto systému je zpracující centrum, který může fungovat místo telekontrolních přístrojů každého domácího elektrického spotřebiče. Pan Qiu Feng-xiang, který se zabývá montáží inteligentního bytovýho systému, uvedl jako příklad používání domácího kina. Říká:

„Kdybychom se chtěli dívat na domácí kino, v obyčejném bytě by na nás čekalo mnoho manipulačních kroků, např. zapnout televizor, zapnout DVD, stlačit knoflíček na promítání a regulovat světlo. Museli bychom tlačit řadu telekontrolních přístrojů. U inteligentního bytu to bude jednoduché. Můžeme předběžně určit žádaný model provozu a všechny stroje budou automaticky zapnuty a regulovány tlačením na jeden knoflíček."

Qiu dodal, že určení modelu prostředí představuje „pečlivou službu" tohoto systému. Např. v případě, když člověk se podívá na televizi, model video a audio tohoto systému pomalu sníží světlo lampy, což vytvoří příjemnou atmosféru po dobu zábavy; když člověk odejde z bytu, nemusí kontrolovat všechny pokoje a zjistit, zda bylo všude zhasnuto světlo. Stačí jenom vybrat model vypnutí všech lamp a včechny se zhasnou.

A jak pracují takové funkce? Qiu uvedl, že v současnosti se inteligentní byty v Číně dělí na dva druhy, kabelový a radiový. U kabelového způsobu je třeba opatřit každé zařízení, které chceme kontrolovat, kabelem. To znamená, že musíme odstranit všechny původní šňůry a namontovat kabely. Pro hezky zařízený byt je to škoda. U radiového způsobu je třeba jenom, aby centrální telekontrolní přístroj pustil vysokofrekvenční signál, který dává povel. Každý elektrický spotřebič může být kontrolován přeměňovačem signálu, pokud může přijímat infračervený signál. Qiu Feng-xiang vysvětluje:

„Např. televizor nemůže přijímat vysokofrekvenční signál, jenom infračervený. Tak můžeme přes infračervené inteligentně kontrolní centrum změnit vysokofrekvenční signál v infračervený, aby jej televizor mohl přijímat. Kromě toho infračervený signál je směrovaný. To znamená, že při manipulaci televize musíme namířit telekontrolní přístroj na televizor. Kdybychom měli vysokofrekvenční telekontrolní přístroj, tento problém odpodá, protože vysokofrekvenční signál má neomezený rozsah 360 stupňů. Pomocí něj můžeme kontrolovat elektrické spotřebiče v jiném patře a jiné místnosti."

Zmíněný systém také může posílit bezpečnost bytu. Pan Shi Song, vedoucí oddělení pro prodej při Pekingské vědecko-technické společnosti Yi Jia, povídá:

„Když člověk jel ven na služební cestu, systém může v určenou dobu zapnout televizor, odhrnout záclonu, zapnout a zhasit lampy, tak jakoby člověk byl doma. Kdyby vstoupil do bytu zloděj, všechny elektrické spotřebiče se ihned nastartují a zloděje to vyděsí."

Montáž základního inteligentního systému v bytě stojí asi 5000 čínských jüanů.