Podle ověřených zpráv dosáhly investice vložené do budovy Jinmao 20 tisíc juanů (2,463 USS) za jeden čtvereční metr a denní nezbytné náklady přesahují 1 milion juanů (123 tisíc USS). Podle architektonických odborníků , jakmile je budova vyšší nežli 300 metrů, zisk z ušetřeného prostoru je v rovnováze s těmito dalšími položkami. Yin Minda, náměstek ředitele čínské asociace Contruction Metal Structure, prohlásil, že výškové budovy by neměly přesahovat 200 metrů. „Jestli je jejich výška vyšší nežli 200 metrů, výhody těchto výškových budov nebudou tak zřejmé a hodnota jejich využití prudce klesá," řekl.

Názory pana Yina podporují mnozí další odborníci v oboru architektury. Poznamenávají, že mnoho výškových budov v Číně postrádá momentálně nájemce a jejich denní náklady na obsluhu jsou často tak vysoké, že mnoho z nich bylo uzavřeno. Ve skutečnosti trvají na tom, že kromě výhod, které možná poskytuje turismus, nemají mrakodrapy ve srovnání s menšími budovami žádné podstané výhody ať už co se pronájmu, konferečních prostor, stravování či zábavního průmyslu týče.

A k těmto ekonomickým faktorům navíc přistupuje to, že množství vysokých budov může způsobovat další problémy. V posledních letech tak zvaný „efekt žhavého ostrova" vyvolaný těmito budovami způsobil, že Šanghaj je v létě teplejší nežli Nanjing, jedno ze čtyř čínských nejžhavějších měst.

Mrakodrapy také snižují množství slunečního světla, které dopadá na menší sousední budovy, říká Qi Kang, architekt z Nanjingu. Proto by se města měla vyvarovat stavění dalších mrakodrapů. „Nanjing je tradiční zahradní město. Nemáme právo zničit jeho krásu," říká.

Vysoké budovy také způsobují vážné dopravní zácpy. Jiang Nuancheng, člen Čínské inženýrské akademie a vedoucí projektant budovy Jinmao, poznamenal, že „shanghajské Lujiazui Central Financial District má mnoho výškových budov a finančních a obchodních společností, ale vážné dopravní problémy tvoří bariéru, aby tento finanční distrikt přitáhl další investice."

Mrakodrapy mohou být také jednou z příčin problémů zamoření ovzduší, protože stavitelé a investoři mají tendenci věnovat především pozornost vnější podobě budovy a nevnímat její dopad na ovzduší. Liu Jiaping, ředitel Institutu architektonických věd na Xi -anské univerzitě architektury a technologie řekl, že investoři by měli věnovat více energie do toho, aby poskytli pohodlnější budovy a snížili spotřebu energie a zamoření ovzduší.

„Je nezbytné zastavit rozsáhlou výstavbu výškových budov, nebo to během deseti až patnácti let vyvolá velké problémy jakými jsou otázky bezpečnosti, zásobování energiemi a zamoření ovzduší," řekl Liu.