Seskupování či nákup zahraničních podniků byly kdysi prioritou nadnárodních společností rozvinutých zemí. Avšak od začátku loňského roku čínské podniky, které by v očích některých cizinců nemohly vlastnit špičkovou technologii, vytvářejí jeden za druhým nebývale případy seskupení nebo nákupu zahraničních společností. Například skupina Lenovo úspěšně koupila obor osobních počítačů společnosti IBM, zatímco Čínské naftové společnosti nevyšel záměr koupit společnost Unocal. Tyto případy vzbuzují velkou pozornost světa. Proč čínské podniky udělaly krok k nadnárodnímu investování ? Jaké problémy na něj budou čekat na mezinárodním trhu? V této relaci bych vás rád informoval o této otázce.

Loni v květnu největší čínský výrobce osobních počítačů – skupina Lenovo koupila za jednu miliardu 250 milionů amerických dolarů obor osobních počítačů společnosti IBM. Tato nově vytvořená skupina s roční tržbou 13 miliard amerických dolarů se stala třetím největším výrobcem osobních počítačů na světě. Ve zmínce o tomto případu zástupce vedoucího představenstva skupiny Lenovo pan Liu Xiaolin řekl :

„Skupina Lenovo zná velmi dobře čínký trh. Její výrobky jsou věhlasné v Číně a mají velký podíl trhu. Podíl výrobků IBM na čínském trhu je značně menší než skupiny Lenovo. Navíc prodejní síť výrobků skupiny Lenovo je hlavně v Číně, zatímco společnost IBM je po celém světě.

Kromě toho skupina Lenovo má přednosti v oblasti osobních stolních počítačů a IMB převládá v oboru notebooků. Z těchto několika faktorů vyplývá, že oba podniky nemají velkou možnost přímé konkurence, naopak mohou se spíše doplňovat.

Výše zmíněný případ skupiny Lenovo představuje malou část nadnárodních případů nákupu a vytváření seskupení čínských podniků. Čínská naftová společnost úspěšně koupila kazašskou naftovou společnost PK, Nankingská automobilová skupina koupila starý britský automobilý podnik Rover. Z těchto skvělých příkladů plně poznal svět síly čínských podniků. S rychlým rozvojem čínské ekonomiky čínské podniky jsou čím dál tím zralejší. Nejen obsadily na domácím trhu větší podíl, ale postupně jdou i cestou k nákupu a seskupení zahraničních podniků.

Asistent čínského ministra obchodu pan Chen Jian konstatoval, že podle údajů se nákup a seskupení zahraničních podniků už staly těžištěm investic čínských podniků v zahraničí.

„Přímé čínské investice v zahraničí vloni činily 6 miliard 900 milionů amerických dolarů, což je meziroční nárůst o 26%. Z nich 2 miliady a 300 milionů amerických dolarů se uskutečnilo pomocí koupě a seskupení zahraničních podniků. Rychlý růst přímých čínských investic v zahraničí a rychlé rozšíření kapacity trhu nejen stimulují rozvoj ekonomiky a čínské společnosti, ale přispěly také pozitivním podílem k restrukturalizaci průmyslu a racionálnímu rozložení výrobních faktorů na světě".

Vedoucí odboru investic při Úřadu OSN pro obchod a rozvoj pan Chálid Hamdání uvedl, že v těchto letech Čína už demonstrovala svou silu nákupem a seskupováním zahraničních podniků.

V období od r. 1999 do r. 2005 měla Čína 277 případů nákupu nebo seskupení podniků a dominují v Asii. Rychle se zvzšuje i počet podobných případů v rozvinutých zemích. S hlediska strategického to ukazuje, že čínské investice v zahraničí směřují k nákupu známých obchodních značek, vědeckých technologií a výrobních zařízení i na trzích rozvinutých zemí."