Tibetská národnost má více než pět milionů příslušníků, z nichž 2 miliony 600 tisíc používá amdoštinu – jednu z místních nářečí tibetského jazyka. 28. února letošního roku, tedy první den nového roku podle tibetského kalendáře se dostal vzácný dárek k lidem mluvícím amdoštinu. Byl totiž oficiálně zahájeno televizní vysílání v jejich dialektu.

Amdoskou nářeč používají v každodenním životě zejména příslušníci tibetské národnosti žijící v provincii Čchinghaj v severozápadní Číně. Pastevec Ketsun bydlí na severu provincie Čchinghaj. Celá jeho rodina kdysi vedla kočovný život. Přes lehkost života ani nevěděla, co je za televizi a jakoby byla izolována od vnějšího světa. Zatímco teď se už osídlila v nové pastevecké vesnici. Když jsme se dostavili do jednopatrového domu Ketsuna, uviděli jsme ho spolu s několika starými lidmi, jak se dívají na televizní program vysílaný v amdoštině. Ketsun nám uvedl, /Záznam 1/

„u někteých našich pastevců byly k dispozici televizory, ale bez dorozumitelných programů. U veškerých kanálů totiž mluvili ve standardní čínštině a mohli jsme jen odhadovat smysl podle obrázků. Situace se ale změnila. Už můžeme přijímat televizní program v amdoštině, který se velmi líbí jak dospělým, tak i dětem."

S přechodem z kočovného života pastevců na jejich osídlení a díky tomu, že čínská vláda v těchto letech upevňovala podporu tibetských oblastí a zejména zavádí projekt „rozhlasu a televize do vesnicí", někteří pastevci už dávno mají k dispozici přijímač sateleitní televize či kabalovou televizi. Jenže televize do značné míry nepotěšila tibetské pastevce, zvláště pro Tibeťany mluvící amdoštinu. V rámci tibetského jazyka se totiž používají tři dialekty, tedy dialekt Lhásy, Amdoština a nářeč Kchanba.

V některých tibetských oblastech jsou brzo vysílány programy v tibetském jazyce, ale předtím jen v dialektu Lhásy a nebo nářeči Kchanba. Pan Sangye, děkan falkulty tibetologie při Čchinghajském národnostím insititutu, uvedl, /Záznam 3/

„tři dialekty tibetského jazyka jsou přes stejné písmo odlišné po stránce výslovnosti. Lidé mluvící dialekt Lhásy žijí hlavně v Lháse a v tibetské prefektuře Xigaze, lidé používající nářeč Kchanba se osidlují v tibetské prefektuře Chamdo a jejím okolí, zatímco lidé mluvící amdoštinu žijí zejména v provincii Čchinghaj a jeho okolí. Mezi těmito třemi skupinami lidí se nedá vůbec dorozumět."

S cílem vyhovět potřebám lidí používajících amdoštinu, Provinční televizní stanice v Čchinghaji začala v dubnu loňského roku zkušebně vysílat tříhodinový program v amdoštině, na jenž se diváci vřele reagují a vyjádřují velkou radost prostřednictvím telefonu, dopisů a SMS. Příslušník amdoské skupiny, žijící v Nepálu například napsal, že příjmem programu v amdoštině dohloubka poznal vzácnost a bohatost tibetské kultury a pocítil roztomilost domova.

Program vysílaný v amdoštině se týká čínské společnosti, ekonomiky, vědy, techniky, kultury, školství, zdravotnictví, atd. Pan Ngapa, vedoucí centra tibetského jazyka při Čchinghajské televizní stanici, sdělil, že zmíněný program věnuje mimořádnou pozornost písním, tancům, lékařství a jiným obsahům, které jsou oblíbené pro příslušníky tibetské národnosti. Kromě toho se jim líbí zpravodajství, přes které se začínají zajímat o státní záležitosti. Například v březnu letošního roku sledovali televizní informace o průběhu výročního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců a Čínského lidového politického poradního shromáždění, zejména o podílu poslanců a delegátů za tibetskou národnost.

Pan Ngapa současně poznamenal, že tříhodinový program daleko nemůže vyhovět potřebám široké řady příslušníků amdoské skupiny a musí se zlepšit po mnoha stránkách. Nicméně zahájení amdoské mutace má důležitý význam a sehraje nenahraditelnou úlohu při podpoře všestranného rozvoje sociálně hospodářského rozvoje tibetských oblastí.