„Malí vládci"

Jednou z okolností, které stojí za pozornost, je fakt, že tyto děti jsou v rodinách jedináčky. V důsledku čínské politiky plánovaného rodičovství, která byla zavedena před více než 20 lety, vyrůstají z těchto jedináčků „malí vladaři", kteří si užívají lásky a péče šesti svých „poddaných" – svých rodičů a čtyř prarodičů. V takovém modelu rodiny jsou všichni představitelé starší generace v rodině soustředěni na to, aby dláždili chodník pro své dítě, jemuž vzdávána pocta a do nějž jsou vkládány naděje celé rodiny.

Čínská rodinná tradice, která přikládá velkou důležitost vzdělání dětí, je v případě nových generací jednoho dítěte neúměrně zveličována. A společenská atmosféra, která oslavuje honbu za slávou a majetkem přilévá jen olej do ohně. Proto většina mladých rodičů tlačí své děti do situace, aby se staly „renesančními dětmi", prosadily se v mnoha různých oblastech a prokázaly mezi svými vrstevníky svou genialitu.

To jsou okolnosti, které vysvětlují, proč se stalo tak populární a proč doznalo takový boom vzdělávání dětí ve velmi nízkém věku, které začíná dokonce již předtím, nežli se dítě narodí.

Školy považují počet přijatých studentů na vyšší stupeň škol za jediné měřítko, jímž poměřují kvalitu vzdělání. To nutí učitele a školy, aby opustili svoje původní výchovné principy a namísto toho nechávají studenty podstupovat stále větší množství přípravných a simulovaných zkoušek a ukládají jim spoustu domácích úkolů, aby je seznámili se všemi možnými sférami vědomostí. Protože učitelé působící ve všech kurzech si osvojili stejnou strategii, výsledkem je zvyšující se studijní zátěž, která na studenty dopadá.

Tento fenomém začal vyvolávat pozornost nejvyšších kruhů. Ministerstvo školství uspořádalo v lednu 2000 konferenci, aby pojmenovalo nepřiměřenou zátěž, která leží na studentech. Úředníci prohlásili, že studenti základních a středních škol čelí náporu stále většího množství učebnic, kurzů, domácích úkolů, zkoušek, doučovacích hodin a studentských soutěží. Ministerstvo brzy vydalo pravidla, která by měla zmírnit studijní zátěž na žáky základních škol. Poté byla vydána podobná nařízení ve vztahu ke středoškolskému vzdělání, spolu s tím také kontrolní mechanismy, které by dohlížely na dodržování těchto nařízení.

Přestože od uskutečnění této historicky přelomové konference uběhlo už šest let, skutečný efekt této kampaně je pouze symbolický. Většina studentů i rodičů prohlašuje, že necítí, že by zátěž byla jakkoli nižší nežli předtím.

Ředitel střední školy v pekingském distriktu Haidian prohlásil, že kampaň měla jen nepatrný význam, vše skončilo tím, že nastal jakýsi pokrok při podávání zpráv úřadům odpovědným za vzdělávání.